Aktuality z dění na zahradě

  • Deník pro rok 2018

      >>>29. říjen - koncem září, když se objevil jeden slabý mrazík, jsem si říkal, že celý říjen určitě zůstanou teploty nad nulou a skutečně - dozrálo už vše, co mohlo, teď je to teplo spíše rostlinám na škodu než ku prospěchu, nakvétají zimolezy (jako skoro pokaždé), ale i sem tam nějaké borůvky a ovocné stromy. Sklidil jsem pár desítek plodů z kontejnerovaného tomelu Kostata. Chuťově jsou po změknutí velmi dobré, zároveň je tato rostlina celkem odolná - z nějakých důvodů jsem se v průběhu let stal hrobníkem tomelů a toto je poslední jedinec, který mi zůstal.
    Po více jak měsíci opět lehce sprchlo, dokonce jsme tu letos konečně překonali hranici 300mm, bohužel většina z toho spadla mimo hlavní vegetační období (tj. začátkem a koncem roku). Zatím to stále vypadá na rekordně nízký celkový roční úhrn - pokud se teda v listopadu a prosinci nestane něco mimořádného, ale zatím tomu nic nenasvědčuje.
      >>>16. říjen - zhruba 7 let jsem se snažil o první vlastní plody asiminy (paw paw), tento rok se konečně zadařilo: Asimina - první sklizeň
      >>>11. říjen - první polovina října je teplotně velmi vydařená, téměř každý den kolem 20°C, některé rostliny z toho mají docela slušný zmatek - například kompletně rozkvetlá jabloň, která v srpnu shodila všechno listí a teď si myslí, že je jaro. Nakvétají i některé zimolezy, ale to je celkem běžná věc v tomto období. Fíkovníky v kontejnerech už shazují listí, ty ve skleníku jsou stále zelené a dozrávají na nich nějaké zbytky letní násady, už toho ale moc nebude, takže mohu zveřejnit výsledná data zrání: Data zrání fíkovníků v sezóně 2018
      >>>1. říjen - koncem září se zde objevily první lehké mrazíky, které popálily pár listů, ale jinak nenadělaly větší škody (ono už je stejně skoro všechno sklizeno). Trháme jablka, na stromech zůstávají už jen kdoule a pár posledních hrušek, sesbíral jsem zbytek plodů z pepina a když už jsem měl po ruce fotky, tak jsem sepsal nějaké postřehy z pěstování tohoto netradičního ovoce do samostatného článku: Poprvé testujeme pepino gold
    >>>12. září - po jedné deštivé epizodě začátkem měsíce začíná být opět sucho (hlouběji pod povrchem ani být nepřestalo), chtělo by to nějaký další deštík.
    To co spadlo před 14 dny potěšilo zejména mělce kořenící rostliny, ale pookřála veškerá vegetace - dříny, které měly koncem srpna z poloviny zaschlé listy a plody byly jen pecky potažené slupkou, se zázračně vzpamatovaly a nyní vypadají jako by se žádné sucho nekonalo. Neuvěřitelně odolná plodina - jen škoda, že v sadu tak pomalu přirůstá (v kontejneru dokáže ale za sezónu udělat přírůstky i 150cm).
    Fíkovníky využívají posledních teplých dní a dozrává na nich zbytek letní násady, pominu-li problémy ve skleníku (viz sekce ficárium) celkově to byl tedy celkem vydařený rok. Zrají asiminy, v mém případě tedy zejména petersonovy odrůdy Shenandoah, Potomac a Rappahannock, pár kusů Primy je již snězeno. Snědly se i první, pokusně ustřižené kusy pepina - podle zlatavé barvy a lehkého změknutí vypadaly, že jsou již k jídlu, chuť je šťavnatá, osvěžující, lehce nasládlá, nejvíc to asi připomíná žlutý meloun říznutý okurkou, ale není v tom tolik cukru.
      >>>7. září - minulý týden konečně sprchlo (samozřejmě, že málo, ale na přežití většiny rostlin to stačí), na stromech zbývá pár jablek (na velkých jabloních o něco více), ale už by to chtělo začít sklízet, nevím jak dlouho letos ve sklepě vydrží. Dřínky byly před deštěm úplně seschlé, teď se trochu napily a nafoukly, ale jestli budou poživatelné to se uvidí. Sesbírali jsme poslední kanadky (nejpozdnější odrůdy) a začínáme postupně obírat pepína - jejich chuť zhodnotím později, zatím nemám zcela jasno v tom, v jakém okamžiku je sklízet, jestli čekat až změknou na keři nebo dříve.
    Hromadně dozrávají též asiminy, každý den se dá pod stromky najít nějaký spadlý plod. Dobrou zprávou pro pěstitele je, že hezky zarodila i kontejnerovaná rostlina (Prima), největší kousky vážily i přes 300 gramů. Kdo tedy už nemá místo na zahradě, může vyprodukovat určité množství tohoto ovoce i v nádobách, které se v na zimu nemusí nějak extra chránit (promrznutí při teplotách do -20°C jim nevadilo).
      >>>17. srpen - v srpnu tady ještě nespadla ani kapka a teploty se nepřetržitě drží kolem třicítky - u fíkovníků se naplno rozjelo zrání letní násady (nějaké fotky a podrobnější informace doplním příští týden). Radoval jsem se, že tento rok bude velmi vydařená sklizeň révy, ale hrozny jsou doslova upečené, kolem toho krouží milióny vos a včel, pokusím se ty zbytky ještě nacpat do sítěk, ale je evidentní, že takovéto sucho je i na révu už příliš a potřebovala by zálivku stejně jako všechno ostatní.
    >>>1. srpen - o suchu a horku už psát nebudu, to bych se stále jen opakoval. Pokračuje zrání všeho možného i nemožného včetně typicky podzimního ovoce, v plném proudu je proces zavařování, sušení, džemování, mrazení, odšťavňování, atd. Je potřeba počítat s tím, že další rok nebo dva zase klidně nemusí být na stromech ani pecka, takže je dobré se předzásobit.
    Podpořeny teplotami přes 30°C začaly konečně nabývat na objemu první fíky letní násady, takže během několika dnů bude možné zahájit sklizeň. Na všech rostlinách dohromady může být nasazeno něco kolem tisícovky fíků (přesně jsem to ale nepočítal), uvidíme co dozraje do doby než se zlomí tento ráz počasí, které je momentálně pro fíkovníky naprosto ideální (méně už pro kanadské borůvky).
      >>>26. červenec - v plném proudu je sklizeň rakytníků, sibiřské sladkoplodé jsou již skoro všechny obrány, na řadu přijde Botanika, pak některé moskevské odrůdy a zbydou jen pozdnější německé. Letos bohužel utrpěly keře na nezalévané zahradě velké ztráty, větve jsou proschlé, nové přírůstky na koncích větví jsou tenké, neduživé, výhony od kořenů, které každoročně nahrazovaly starší obrost, se letos vůbec neobjevily. Důsledkem toho bude příští rok mizerná úroda a některé keře budu muset zcela seřezat a doufat, že na jaře odněkud obrazí - ovšem pokud se bude sucho posledních let opakovat, tak se nezalévané rakytníky zcela vytratí podobně jako už se stalo malinám a ostružinám.
    Vybarvují se dříny, kromě žlutoplodé Lutei zatím ale nejsou konzumovatelné. Nemám vůbec odvahu jít se letos podívat na staré volně rostouví keře v okolních lesích, jestli vůbec nějaké plody udržely, tak to bude jen pecka potažená slupkou.
    Nějak jsem podcenil svilušky ve skleníku - koncem jara jsem preventivně aplikoval dravé rostoče, ale možná to bylo moc brzo nebo příliš malé množství (100ks oproti obvyklým 2000ks), takže se to teď nepříjemně rozjelo a musel jsem po dlouhé době sáhnout k chemii, zatím jeden postřik Vertimecem ještě dřív než začne zrát letní násada. Ono to nezničí vše, ale aspoň získám čas než většina odplodí, pak už svilušky tolik škody nenadělají.
      >>>13. červenec - skončil letošní sběr keřových višní, které tentokrát poprvé trochu více zaplodily, stručné zhodnocení spolu s fotkami lze najít v tomto samostatném článku: Zkušenosti s keřovými višněmi - 2018
    >>>10. červenec - opět 14 dní bez kapky vody, což znamená každý den několikahodinové zalévání aspoň toho nejnutnějšího. Teplé a suché počasí ale přeje dozrávajícím fíkovníkům, broskvoním, ostružinám a třeba i rajčatům a dalším. Některé větší stromy ale už shazují plody, těm nepomůže nic jiného než vydatný déšť, kropit je hadicí nemá žádný smysl.
    Poprvé letos zkouším pepina (Pepino Gold), trochu bojuju s tím jak je vyvázat, aby těžknoucí plody nelámaly větve - nejlepší by bylo pěstovat je převislé jak je to na některých fotkách. Dozrává breba na fíkovnících, tradičně velmi dobře si vedou rostliny typu EBT (English Brown Turkey), pak Negronne (ale ten má menší plody) a Trojano.
    Postupně setřepávám kolomikty - ovoce je to chutné, ale musí se přesně vystihnout doba zralosti, která se nepočítá ve dnech, ale spíše v hodinách - ráno zelené tvrdé, večer už přezrálé. V tomto mi připadají arguty o něco lepší.
     
      >>>3. červenec - druhá polovina roku začala hezky zvostra, slunko v plné síle skoro nad hlavou v kombinaci se severním větrem a nočními teplotami pod 10°C, připadal jsem si jak někde na mongolské stepi. Rostliny to hodně zbrzdilo v dozrávání, ale vzhledem k předchozímu náskoku to ničemu nevadí.
    Vysel jsem semena zimolezů z jarního ručního opylení nových kanadských odrůd z Boreal série, opylené jsou převážně bakčarským Vostorgem a Dočí Velikána. Když jsem sklízel sítě ze zakrytých keřů, tak jsem narazil na úplně zapomenutý a neobraný Amur. On totiž není nějak extra plodný, takže na něm bobule nejsou tak vidět jako třeba na Auroře, každopádně ta hrstka plodů byla neuvěřitelně sladká, BRIX snad 40, kdyby mi to dal někdo ochutnat se zavázanýma očima, tak vůbec netuším co to je za ovoce.
      >>>29. červen - lehce sprchlo, ale zvlhčilo to jen vrchních cca 5cm hlíny, pod tím je prach. Ale aspoň se trochu ochladilo, takže jsem po dlouhé době mohl vlézt do skleníku a pořádně osekat fíkovníky - udělal jsem v podstatě už podzimní sestřih, všechny mladé výhony bez násady šly pryč plus taky spousta zbytečného listí ze spodních a vnitřních částí keřů, zejména když u toho listu není zrovna fík. Pomalu dozrávají ojedinělé kousky breby, má se zase oteplovat, tak by měly mít ideální podmínky.
    Začaly zrát ostružiny, sklízet už se dají skoro všechny borůvky a dokonce se zabarvuje i raná réva (Zilga). Jo a taky rakytníky, hlavně sibiřské odrůdy už jsou žlutooranžové, zhruba za dva týdny začne sběr.
    >>>20. červen - kdo má zájem vědět co je nového u fíkovníků, může si prohlédnout pár nových fotek a komentář v odpovídající sekci. Rady ohledně řešení zmiňovaných problémů jsou vítány.
    Jinak se nic moc neděje, je teplo, sucho, občas proloženo větším teplem a ještě větším suchem. Ve čtvrtek očekáváme 0,2mm srážek.
    >>>11. červen - dozrály všechny třešně (pozdní odrůdy dřív než rané, počasí v tom dělá totální chaos), sklidil jsem pár meruněk z Aurory, postupně obíráme muchovníky, moruše, začínají modrat první kanadky, takže honem přehodit sítě ze zimolezů. Dají se už jíst 2 ze 4 plodících odrůd keřových višní - Cupid a Juliet, ještě je nechám trochu vyzrát a až to vše sklidím, tak sepíšu výsledky do samostatného článku. Tímto tempem bude v polovině prázdnin sklizena většina ruských rakytníků, už teď mění barvu ze zelené na žlutooranžovou.
    Když tak sleduju révu, tak si troufám tvrdit, že rok 2018 bude pro vinaře legendární - nejranější rostliny začnou zrát snad už v průběhu července a pozdní budou mít nejspíš spousty cukrů.
      >>>1. červen - horko a sucho nějak nebere konce, včera začaly zrát meruňky (konec května!), pozdní třešeň Kordia se červená snad o 40 dní dřív než obvykle, zrají už i muchovníky, bobule budou ale na nezavlažované zahradě dost malé. Tímto tempem nevím co budeme sklízet na podzim, evidentně další extrémní rok. Všechno teplomilné rostlinstvo je ale velmi spokojeno, jujuby se jen tetelí, réva, broskve, vše vypadá zatím dost nadějně.
    >>>29. května - vegetace se opět velmi posunula ve vývoji, pomalu končíme se sběrem zimolezů (až na pozdní kanadské odrůdy), zrají jahody a zanedlouho se přidají moruše, muchovníky, třesně a další.
    Na nových fotkách v galerii je vidět aktuální stav různých druhů ovoce - některé z nich budou mít u mě letos premiéru, většinou jde ale o staré osvědčené záležitosti, které i přesto dokážou leckdy překvapit něčím novým.
      >>>21. květen - koncem týdne trochu popršelo, nebyl to žádný zázrak, ale aspoň jsme překonali letošní celkový úhrn 100mm. Neznamená to, že se zaléváním je konec, jen si můžu dát 3-4 dny pauzu a zalévat jen kontejnery. Ke zrajícím zimolezům se přidaly jahody, zatím to vypadá, že lalokonosce se tento rok daří držet na uzdě - je fakt, že každý člen rodiny už je schopen tuhle mrchu bezpečně identifikovat na velkou vzdálenost a okamžitě zlikvidovat. K tomu občas vše zaliju hlísticemi.
    Začal jsem probírku plodů na broskvoních a nektarince - tahle činnost je pro mě zcela nová, ještě nikdy se nestalo, že by na těchto stromech zůstalo na konci jara tolik ovoce. Už jsem toho otrhal kýbl, ale pořád se mi zdá, že 8 broskví na jedné deseticentimetrové větvičce je příliš. Kde jsou škůdci, když je člověk potřebuje, takto je mi to líto otrhávat.
    Na všem řádí mraky mšic, pokouším se nechat to na přirozených predátorech (slunéčka apod.), ale těm se třeba do skleníku moc nechce, tak jsem manželce nabídl šetrné ošetření paprik nimbovým olejem - zabralo to hezky, mšice jsou na ústupu, bohužel všem paprikám opadaly listy a květy.
      >>>16. květen - skoro všechny odrůdy zimolezu jsou modré a při dotyku padají, bylo by potřeba, aby zůstaly ještě týden až dva na keřích, ale v tomto suchu a teple to bohužel není moc reálné. Zatím nemají tu správnou chuť, zavlažované rostliny jsou na tom naštěstí mnohem lépe. Pozitivní je, že si jich letos téměř nevšímají ptáci, kteří mají všude okolo dost potravy v podobě raných třešní. Sítě jsem ale měl připravené, tak jsem je pro jistotu natáhnul aspoň přes ty největší záhony.
    Na víc jak polovině fíkovníků již vykukují zárodky letní násady, odteď se teda může začít počítat cca 70-100 dní podle ranosti dané odrůdy, začátek zrání tím pádem vychází na přelom července a srpna, ty pozdní potom konec srpna, začátek září. Opět se najdou rostliny, které ani tuto sezónu nehodlají zaplodit - často jsou to fíkovníky vysazené ve volné půdě ve skleníku, které se tam mají příliš dobře a raději tvoří stovky listů o velikosti 20x30cm než by se unavovaly s nějakou násadou. Kontejnerované jsou na tom o něco lépe, je vidět, že omezený kořenový systém má na plodnost pozitivní vliv. Na obou stranách jsou ale výjimky - některé odrůdy ve volné půdě nasazují velmi ochotně a naopak jiné v nádobách ještě nikdy nic neukázaly.
    >>>7. května - okomentoval jsem v galerii několik fotek z minulého týdne, zatím to vypadá na solidní úrodu všeho, včetně takového ovoce jako broskve, které zde míváme jednou za x let. Ke každému obrázku by se dalo přidat dlouhé povídání, ale na to teď není čas - jenom zalévání mi zabere 2 hodiny denně a to mám část rostlin napojenou na kapkovku. Sucho je už opravdu úmorné, měli by s tím něco rozhodně udělat.
    Jo a taky sbírání květopasů, to je rovněž nesmírně časově náročné - stříkat jahody jedem nebudu, ale na příští rok mám v plánu nakoupit široké pásy bílé netkanky a celé jahodiště s ní v době před kvetením neprodyšně uzavřít. Blbý je to na ostružinách, které tak jednoduše nezakryju, aspoň jsem je postříkal nimbovým olejem, který má fungovat jako biologicky šetrná ochrana, ovšem v tom silném větru skončila většina na mě a teď smrdím jak mršina.
      >>>2. květen - jako poslední ze stromů rozkvetly kdouloně, jinak je na všem již spousta plodů v různé velikosti. Do konce týdne začnou kvést kolomikty a zanedlouho i velkoplodé kiwi, ale vypadá to, že můj samec nepřežil zimu, takže zkusím uchovat nějaký pyl z kolomiktího samce a pak to opylit ručně. Skoro všechny fíkovníky už mám zaštípnuté, hlavně ty ve skleníku, pomalu by se měla objevovat letní násada. Na asiminách dokvétají poslední smradlavci, úspěšnost ručního opylení byla evidentně vysoká, protože na každé rostlině se drží spousty clusterů, většinu toho ale ještě propadne, protože to by ty mladé stromky všechno neutáhnuly.
      >>>27. duben - včera dorazila zásilka s parazitickými hlísticemi proti lalokonoscům, kteří mi vloni zdecimovali jahody, rybíz a kdoví co ještě. Už jsem teď na jaře pár dospěláků pochytal a teď jsem to teda vše důkladně prolil připraveným nálevem, včetně všech kontejnerů, snad to trochu zabere. Tenhleten druh hmyzu, společně s květopasama, je aspoň u mě ta nejodpornější havěť co znám, obrana je velmi obtížná, to aby člověk u každé rostliny stál a obíral je ručně.
    Jinak noční teplota asi 2°C, bylo to poměrně těsné, ale spoléhal jsem na předpověď, která tvrdila minimum 4°C, takže jsem nic nezakrýval. V dalších dnech to má jít zas nahoru, uvidíme pak ještě v květnu - to už budou některé věci dozrávat.
      >>>24. duben - zvažoval jsem, zda stříknout keřové višně po odkvětu ještě jednou proti monilióze, když je takové teplé a relativně suché počasí, nakonec jsem vzal 3 ze 4 kvetoucích keřů Rovralem, ta čtvrtá odrůda kvete trochu později, tak jsem ji nechal bez postřiku pro případné srovnání efektu. Ve fóliáku dokvétají asiminy, pro jistotu jsem je párkrát oběhl se štětečkem, kdyby přirozené opylení hmyzem nestačilo. Uvidíme, kolik si mladé rostliny udrží opylených květů, minulý rok to zmrzlo přesně v této fázi, takže dál jsem se zatím s asiminami nedostal.
    Chtělo by to už nějaký déšť, za víc jak čtvrt roku jsme na slabých 90mm, z toho většina spadla v lednu. Zásoby dešťovky se dost tenší, jakmile odkvetou kanadské borůvky a nahodí listy, tak bude potřeba stovky litrů týdně a to nepočítám množství dalších rostlin, pro které je dešťovka lepší než voda z vodovodu.
    >>>23. duben - chtěl jsem udělat sérii fotek s jarní tématikou, ale v tomto horku vše tak rychle pučí a vykvétá, že bych snad potřeboval fotopast, abych něco vůbec stihnul zachytit. Nicméně něco se přeci jen blejsknout podařilo, hezky kvetou (teda teď už odkvetly) kanadské keřové višně, které zatím vypadají tento rok velmi nadějně - mimochodem Crimson Passion jako jediná z 6ti odrůd dosud nikdy ani náznak kvetení, ostatní, mnohem mladší rostliny skoro nejsou vidět pod tisícovkami květů.
    Odvážil jsem se vytáhnout fíkovníky ze skleníku, ty ve 20L kontejnerech jsem schopen v případě hlášených mrazíků schovat, s většíma už bych se netahal. Sem tam je nějaká breba, ale většina popadala, dokonce i na odrůdách, které ji obvykle jsou schopny hezky udržet. Nevím zda za to můžou ty nezvykle vysoké teploty (ve skleníku klidně 40°C i přes intenzivní větrání), rozhodně jsem hlídal zálivku a výživu, prostě každoroční mystérium. Během týdne začnu ale už zaštipovat vrcholové pupeny a pak se rychle objeví letní násada, ta breba, to je jen takový bonus.
      >>>16. duben - tyhle skoro letní teploty jsou velmi příjemné, ale vegetace je díky tomu tak zrychlená, že ani nestačím sledovat co zrovna kvete - tak například rakytníky: zrovna jsem si říkal, že už brzo pokvetou, pak přijdu za dva dny a vidím, že samec je domrtě vyprášený. Přitom by tento proces měl trvat týden až 14 dní. Dříny jsem v květu ani nestihl vyfotit. Musím aspoň pohlídat kanadské keřové višně, které jsou obsypané a začínají nakvétat - stříknul jsem je preventivně proti monilióze Talentem a hodlám to ještě jednou provést při odkvétání, nerad bych, aby se opakoval neúspěch z minulého roku, kdy celkem zvládly silný mráz v plném květu, ale pak je monilióza komplet sejmula.
    Zimolezy kvetou už několik dní, nejvíce Indigo Gem, Aurora a Pamjati Kuminova, naopak třeba Godosť Bakčara ve stejných podmínkách opět vyprodukovala jen pár kvítků na celém keři, čímž si zpečetila svůj osud. Několik prvních květů se objevilo i na nových kanadských odrůdách z "Boreal" série, nedalo mi to a provedl jsem nějaké ruční opylení s nejnovějšími bakčary (Vostorg, Doč velikána). Uvidíme, jak si povedou tyhle "Boreal" kamčatky v porovnání s Aurorou z předchozí generace, jestli budou ještě o něco lepší, tak už se výnosnost zimolezů začíná přibližovat např. kanadským borůvkám.
      >>>10. duben - včerejší teplota vysoce nadprůměrná, ještě v 18h tu bylo 25°C. Cestou z práce jsem míjel rozkvetlé trnky a mirabelky, do večera se otevřely první květy meruněk (mimochodem ty přišly díky teplé zimě a závěrečnému silnému mrazu o víc jak 90% pupenů). Předpokládám, že zítra se přidají i broskve, na zimolezech už naplno makají čmeláci, rakytníky jsou na tom podobně jako kanadky - jejich rozkvetení je otázkou několika málo dní, ne-li hodin. Naopak dříny už pomalu dokvétají, snad je něco stihlo opylit. Fóliák i skleník mám přes den dokořán otevřený, moje 4 stromky asimin, které rostou shodou okolností uvnitř, vykvetou díky urychlení maximálně do týdne.
    >>>6. duben - tak konečně trochu jarní teploty ke 20°C, trochu opožděně začaly kvést dříny, meruňky a broskve jsou těsně před rozkvětem, stejně tak zimolezy. Na kolomiktách jsou už půlcentimetrová zelená očka, kanadské borůvky otvírají květní pupeny. Ve skleníku se už naplno probudily fíkovníky, udělal jsem pár fotek - není na nich nic převratného, prostě breba násada a sem tam nějaký zelený lístek, ale dívá se na to hezky.
      >>>26. březen - jaro nějak ne a ne naplno vypuknout, ale asi je to tak v pořádku, protože v některých předchozích sezónách už touto dobou vše rašilo a pak se ukázalo, že to bylo poněkud předčasné. Takže trpělivě vyčkávám a když je venku příliš sychravo, tak se schovám do skleníku, kde již nějaké náznaky růstu přeci jen jsou - breba násada na fíkovnících je již plně vyvinutá (3-5mm) a na kontejnerovaných rostlinách se začínají rozvíjet vrcholové pupeny. Vystěhoval jsem ze sklepa poslední kaprifíky a část jich rovnou popřesazoval do větších nádob, některé duplicitní přerouboval - celkem jsem toto jaro umístil na různé fíkovníky asi 100 roubů (oček), což je více než ve všech předchozích letech dohromady, řeším tím zároveň problém s některými málo plodnými rostlinami a přebytkem nových odrůd, pro které již není místo.
    Stříknul jsem broskve Kuprikolem, těžko říct jestli je teď ta nejvhodnější doba, protože teploty velmi kolísají v rozmezí +-20°C, ale evidentně stačí pár teplejších dní a pupeny se začnou pomalu otvírat.
      >>>16. březen - zem dočasně rozmrzla, čehož jsem využil ke zrytí a osázení jednoho menšího zimolezového záhonu pro čtyři keře mičurinských odrůd Goluboj Desert, Pjotr Pervyj, Diana a Poklon Sibiri. Bohužel jediné místo jsem pro ně našel na staré zahradě bez možnosti zavlažování, ale umístil jsem je alespoň do nejchladnější části, která je v polostínu větších jabloní. Samozřejmostí je též použití více vrstev netkanky a bohaté zamulčování, bez toho nemá smysl kamčatky v suchých oblastech vůbec pěstovat.
    Taky jsem přesadil asi 2/3 mladých fíkovníků do mých oblíbených 20L kontejnerů a přesunul je ze sklepa do skleníku a fóliáku, kde přečkají následující měsíc než půjdou ven.
      >>>12. březen - během týdne se oteplilo nad 15°C, ale zem je stále ještě hluboce promrzlá, což je možná pro rostliny dobře, protože je hlášeno další výrazné ochlazení. Nicméně příjemné víkendové počasí mi dovolilo zahájit některé venkovní práce, které se v mrazech moc dělat nedají. Ostříhal a vyvázal jsem všechny ostružiny, sem tam něco přirouboval (angrešt, nashi) a zahájil jsem řez starších jabloní, které jsem minulý rok nějak nestihl dát do pořádku. Taky jsem začal startovat skleník s fíkovníky - tzn. namontovat automatické otvírání oken a nastavit termostat + časovač ovládající ventilátory. Na některých fíkovnících už jsou patrné zvětšující se breba pupeny, chtělo by to ale více dní po sobě s teplotami nad 10°C a slunečno.
      >>>2. březen - poslední únorový týden trochu přituhlo, ale nic strašného - kolem -10°C, jednu noc cca -13°C. Pro jistotu jsem hodil do skleníku a fóliáku termostat s přímotopem, ale spíš to tam budu mít nachystané na případné jarní mrazíky. Jakmile se v březnu ustálí teploty kolem desíti stupňů a bude pár dní slunečno, tak zahájím probouzení fíkovníků - vloni vypučely kolem 17.3., letos to zatím vidít na trochu pozdější datum, ale do konce měsíce budou určitě zelené a začne se roubovat.
      >>>19. únor - tak už to vypadalo, že zima je u konce s dechem a ejhle najednou ráno -10°C a výhledově to půjde i níž. Nevadí, akorát musím na noc zavírat skleníky. O víkendu jsem rozhodil kolem kamčatek NPKčko (dokud je ještě nějaký sníh) a ostříhal svých pár kusů stolní révy - možná šlo ještě týden počkat, ale nechtěl jsem riskovat, že po teplé zimě začne brzo slzet. Na jednom kiwi jsem objevil už druhý vylomený výhon nízko u země, při bližším pohledu byly na kmínku patrné chomáče chlupů - fakt na to ty kočky chodí, ale zatím jen na chinensisky, na argutách či kolomiktách jsem si zatím ničeho podezřelého nevšiml. Prozatím jsem obalil kmínek bílou netkankou.
      >>>5. únor - zimní teploty jsou zatím velmi příznivé (místy až moc vysoké - zimolezy by mohly vyprávět), skleník skoro vůbec nezavírám, natož abych v něm musel přitápět, ale to se možná změní v nejbližších týdnech, kdy je hlášeno částečné ochlazení. Víc jak dva měsíce jsme brali z mražáku rakytníkovou šťávu, teď vidím, že jí bude potřeba na zimu vyrobit ještě víc, ale to nebude problém. Zamrazili jsme na zkoušku i pár kilo bobulí v nerozmixovaném stavu (sladkou odrůdu Altayskaya) a docela mile mě překvapilo, že po vytažení z mražáku a rozmrznutí se dají v pohodě jíst, aniž by je člověk musel přislazovat. Některé bobuloviny (typicky třeba rybíz, ale i další ovoce) bývají totiž po rozmražení hodně kyselé a člověka to nutí do nich buď sypat cukr nebo je k něčemu přidávat.
      >>>9. leden - zima se nám zatím nedostavila, což je na jednu stranu dobře, protože stíhám v pohodě poschovávat choulostivější rostliny, ale asi by bylo lepší kdyby mrzlo teď než potom v dubnu/květnu. Dokončil jsem zimní řez fíkovníků, seznam aktuálně nabízených odrůd v podobě řízků je k nahlédnutí v sekci bazar. Touto dobou obvykle provádím krátké zhodnocení předchozího roku, nyní to neudělám, pouze vyřknu přání, že bych po dvou letech rád viděl na stromech nějakou úrodu. Ale i kdyby k tomu náhodou nedošlo a opět vše na jaře pomrzlo, tak úplná bída nebude - na odolné bobuloviny je vždy spolehnutí, fíkovníky jsou ve skleníku v bezpečí a u řady dalších rostlin (réva apod.) mám už prověřený systém ochrany.

  • Archivovaný deník za rok 2017 - komentáře a poznámky z roku 2017
  • Archivovaný deník za rok 2016 - komentáře a poznámky z roku 2016
  • Archivovaný deník za rok 2015 - komentáře a poznámky z roku 2015
  • Archivovaný deník za rok 2014 - komentáře a poznámky z roku 2014
  • Archivovaný deník za rok 2013 - komentáře a poznámky z roku 2013
  • Archivovaný deník za rok 2012 - komentáře a poznámky z roku 2012
  • Archivovaný deník za rok 2011 - komentáře a poznámky z roku 2011
  • Archivovaný deník za roky 2007 - 2010 - archiv poznámek z předchozích let
Sumy srážek za letošní rok Ficarium

Komentáře

Autor: 
Komentář:


Kuba: mohu poprosit o bližší kontakt pro sehnání Juliet: fabian.j@centrum.cz (Nové Město nad Metují)  
Zdenek Cernoch: vim o jednom Rakusakovi, který to má taky jako original z Kanady od známeho. Nemá však všechny odrůdy. Výhoda je že tohle fakt roste zakrsle a pokud se zvládne monilioza v době květu pak už není žádný problem. Není potřeba žádný další postřik ani hnojivo. Postacuje jen mulčovat trávou z výsadby jako zdroj živin.  
anonym: Kuba: nevím kde bydlíš ale šanci na to máš: Juliet, Cupid, Valentine a Evans. Rostliny jsou k dispozici po domluvě v Německu kousek od Passau. Poslední sjezd Pocking, Bad Füssing z dálnice před hranici s Rakouskem .  
Michal Hladký: Nevím o žádném oficiálním prodejci v EU, některé české eshopy ale už je mají v katalogu, bohužel ne skladem.  
Kuba: Děkuji. Dá se někde sehnat jiná kanadská keřová višeň než Carmine Jewel? Třeba Vámi chválená Juliet?  
Michal Hladký: Zkušenost mám jen s kanadskými keřovými višněmi, ale podle popisu v ruštině by Молодежная mohla mít podobné parametry - plody 4-5g, výška do 2,5m, těžko říct jaká bude chuť.  
Kuba: Pane Michale, máte nějakou zkušenost / názor na \\\"keřovou\\\" višeň https://www.nazazvorce.cz/katalog/netradicni-ovoce/produkt/visen-molodieznaja-r--kerova ?  
Michal Hladký: jen v zimě  
Anzr@seznam: Teda to je paráda!A chodíš někdy spát?  
Michal Hladký: Zdravím, napište mi na email - viz sekce Kontakt.  
Pavel Ch.: Dobrý den, jsem rád, že jsem našel Vaše stránky, čerpám z nich, jak ze studnice moudrosti. Hlavně mne zajímají fíky, od počátku léta jsem šťastným majitelem Brown Turkey a Peretta, oběma se daří zatím v květináči (kyblík), dokonce BT má nasazeno množství plodů, tak uvidíme. Před týdnem jsem si přivezl z Paříže kousek větvičky fíku, který roste u schodů Baziliky Sacré-Coeur, tak doufám, že zakoření. Nejraději bych od Vás pořídil další odrůdy, pokud máte...Děkuji  
Michal Hladký: Nasazuje letos poprvé, netuším co z toho bude. Moje teorie je taková, že to někdo namnožil ze semen a dal do marketů, takže každému vyroste něco trochu jiného. Možná často i smyrna.  
Brano70: Zdravim Michale, vsimol som si, ze Ice Crystal u teba nasadzuje mlade plody. Mal uz niekto zrele plody? Viem ze sa spekulovalo, ze je to len ornamentalna rastlina (Afganec), ktoru nikto nevidel rodit.Tak ako je to vlastne?  
sasman: Přijde mi, že v kontejnerech někdy rostlina shodí fíky kvůli dlouhodobému přemokření substrátu - potom nejsou na listech žádné příznaky. Ale příčin opadávání může být být mnoho, mimo jiné to nemusí být pravý BT, ale jiná odrůda neposkytující brebu. Ideální by bylo rostlinu porovnat s někým, kdo ji má ze stejného zdroje...  
Michal Hladký: Shazování breby mě taky trápí, jednoznačnou odpověď na to bohužel nemám. Fíkovníky to často dělají, ikdyž se zdá, že jim nic nechybí a spokojeně rostou. Dokonce to vypadá, že čím víc jim člověk přeje, tím je to horší.  
Kamil: Ve volné půdě už 3 roky pěstuji fíkovník Brown Turkey. Rostlina krásně přispívá. Letos bylo na keři cca 30 plodů. Koncem května všechny plody změkly a opadaly. Rostlina je ve skvělé kondici. Nic podezřelého nepozoruji. Nevíte co mohlo být příčinou? Děkuji.  
Michal Hladký: Může to být pravděpodobně i nedostatek či přebytek nějaké živiny, ale FMV (fig mosaic virus) je nejčastější příčina. Naštěstí nejde o nic tragického, dá se s tím žít.  
Petr Havránek: Jak jsem se zde dočetl, asi to bude virová mozaika.  
Petr Havránek: Dobrý den. Nevíte náhodou čím je způsobeno mramorovaný list u fíkovníků? Snad nedostatek hořčíku?  
Michal Hladký: vlnatka co?