Nejsladší a nejchutnější odrůdy zimolezu (Lonicera caerulea)

Sladký nebo kyselý:

Mezi desítkami až stovkami odrůd zimolezu, které byly dosud vyšlechtěny, se najde dost takových, jež jsou popisovány jako "chuťově výborné". Rusové je označují za "dezertní" a dávají jim degustační známky kolem 5ti bodů. Hodnocení chuti je vždy velmi subjektivní, navíc stejná odrůda pěstovaná ve dvou různých oblastech může vykazovat odlišné chuťové vlastnosti. Některé atributy, které se podílejí na výsledném hodnocení, však lze změřit a navzájem porovnat. Jedněmi z nejdůležitějších jsou obsah cukrů a kyselin v plodech a jejich vzájemný poměr - ten má zásadní vliv na celkové posouzení sladkosti. Samotné množství cukru v ovoci není rozhodující - pokud je zároveň přítomno větší procento kyselin, tak převáží spíše kyselá chuť. Laicky řečeno mají kyseliny ve vzájemném souboji prostě navrch. Podobný sladko/kyselý index používají šlechtitelé i u jiných ovocných druhů, např. u rakytníku, kde je ten poměr ještě důležitější (jen několik odrůd dosahuje takových čísel, aby byly vhodné pro přímý konzum).

Kromě poměru cukrů a kyselin se uvádí také míra hořkosti - mnoho divokých rostlin zimolezu, sbíraných na svých původních stanovištích za účelem vytvoření dostatečného genofondu pro křížení, je přirozeně hořkých a tato vlastnost se částečně přenáší na další a další generace, takže i poměrně nové odrůdy mohou v popisu obsahovat: "s lehkou hořčinkou". V tom případě to často vyvažují jinou pozitivní vlastností - většinou velkou úrodností a bývají například označovány jako "technické odrůdy" vhodné ke zpracování. Jemná hořčinka nemusí automaticky znamenat méně chutné plody, podobně jako např. u vína může naopak dotvářet komplexní chuť. U těchto nahořklých odrůd se ale často stává, že míra hořkosti je ovlivněna počasím v daném roce (množstvím srážek a teplot v době zrání apod.)

Sesbíral jsem údaje o procentuálních podílech cukrů a kyselin několika odrůd a seřadil je do tabulky od nejvyšší hodnoty indexu cukry/kyseliny po nejnižší. Na prvních místech by tedy měly teoreticky být ty nejsladší sorty. Důležitá informace se týká těch odrůd, které obsahují za názvem číslo (#1, #2, atd.) - u takových se podařilo z různých zdrojů najít pro jednu odrůdu více naměřených hodnot. To je typicky ten případ, kdy byly pěstovány a vyhodnocovány nezávisle v různých oblastech s odlišným podnebím. Ideální by bylo doplnit tabulku o hodnoty zjištěné během pěstování u nás, ale to nebude tak jednoduché (pokud se najde nějaký ochotný chemik, tak rád využiju jeho služeb).

Podotýkám, že sebrané informace nemusí nutně indikovat ty nejchutnější odrůdy, ale mohou být jakýmsi prvním vodítkem při pátrání. Bude potřeba určitý čas jednak k získání rostlin z předních příček a pak k ověření, zda se skutečně příznivý poměr cukrů a kyselin projevil na výsledné chuti.

Tabulka s obsahem cukrů, kyselin a poměru:

Degustační hodnocení:

Další pomůckou při hledání těch nejchutnějších odrůd zimolezů může být takzvané degustační hodnocení dané odrůdy. Pohybuje se v rozmezí 5ti bodové stupnice, kde ty slabší odrůdy (kyselejší nebo s hořčinkou) začínají zhruba na 3,5 bodech a naopak nejsladší a chuťově nejpříjemnější sorty získávají známky od 4,8 do plných 5ti bodů. Bohužel jsou takto hodnoceny pouze ruské odrůdy a ocenění známkami je samozřejmě velmi subjektivní a opět se z různých zdrojů často liší. Mnoho odrůd již od 4,5 bodu výše je označováno za "dezertní". Do přehledu ale uvádím pouze ty, které mají hodnocení od 4,8 - je mi jasné, že se v tabulce objeví některé zimolezy, které ve skutečnosti až tak chutné nejsou a jejich autoři je poněkud "nadsadili" a naopak se tam nedostane pár takových, jež by si to zasloužily. Nedá se s tím nic dělat, takový je život. Některé odrůdy se sem nedostanou čistě proto, že jsem jejich bodové ocenění prostě nenašel. Kvůli tomu následuje ještě jeden seznam.

Tabulka s degustačními známkami:

Oblíbené odrůdy:

Aby byla data v této sekci co nejkomplexnější, uvádím zde třetí seznam, který obsahuje odrůdy, jež jsou z nějakého důvodu pozitivně chuťově hodnoceny přímo běžnými pěstiteli a konzumenty. U některých nešlo dostupnými prostředky zjistit chemické složení ani degustační hodnocení, ale téměř jistě by se objevily v jedné ze dvou výše uvedených tabulek. Informace pro tento přehled jsem získával na různých diskuzních fórech, v článcích šlechtitelských stanic, propagačních materiálech a vůbec kde se dalo. Samozřejmě jsem vycházel také z osobní zkušenosti a z názorů přátel a kolegů.

Tabulka oblíbených odrůd (seřazeno podle abecedy):