Rakytník řešetlákový
(Hippophae rhamnoides)

Popis:

Dvoudomý opadavý trnitý keř nebo polostrom, 0,5-6 m vysoký. Letorosty trnité (šlechtěné odrůdy zpravidla téměř beztrnné), hustě kryté stříbřitými šupinovitými a hvězdovitými trichomy, starší větve již rezavě hnědé. Pupeny střídavé, malé, 2-3 mm dlouhé, kulaté až vejčité, s bronzově hnědými 2-3 šupinami. Listy s kratičkým řapíkem, čárkovité až čárkovitě kopinaté, celokrajné. Čepel 2-8 cm dlouhá, 0,2-0,8 mm široká, svrchu hnědozelená, na rubu hnědavě až žlutostříbřitě plstnatá, s hvězdovitě šupinovitými chlupy, na okraji podvinutá. Květy 4četné, hnědavě zelené, samčí v kláscích na bázi letorostů 3-4 mm dlouhé, s češulí kratší než kališní cípy, samičí ve svazečcích s češulí delší než kališní cípy, 2,5-4 mm dlouhé, po 2-5 v paždí letorostů. Plodem je oranžová až načervenalá nepravá peckovice elipsoidní až kulovitá, 0,6-1 cm dlouhá, 0,3-0,6 cm široká. Pecka tmavohnědá až černá s podélnou rýhou. Kvete v březnu až dubnu. Plody dozrávají koncem srpna až začátkem října, vydrží na větvích dlouho do zimy.
V plodech je velké množství vitamínů a dalších prospěšných látek, zejména pak vitamin C v množství mnohem vyšším než běžné druhy ovoce jako citrusy, dále pak karotenoidy (vitaminy skupiny A rozpustné v tucích), tokoferol (vitamin E - obsahem tohoto vitaminu zaujímá rakytník první místo mezi všemi plodovými rostlinami) a další. Zvláštní význam má rakytníkový olej - tmavě oranžová tekutina s charakteristickou chutí i vůní. Jde v podstatě o přírodní koncentrát vitaminů F, E, P, K, A atd.

Pěstování:

Naprosto nenáročný na půdu a stanoviště - díky tomu se v některých oblastech používá k rekultivaci krajiny (např. lokality narušené těžbou, protierozní zábrany, zúrodňování polopouští apod.). Starší rostliny díky hlubokým a rozvětveným kořenům snesou poměrně velké sucho, časté je vyhánění kořenových odnoží, čímž se rostlina rozšiřuje po okolí a vytváří souvislejší porost. Snese velké mrazy až k -50°C, proto je v našich podmínkách plně mrazuvzdorný. Jelikož jde o dvoudomou rostlinu, je třeba pořídit také samčí rostlinu (opylovač) - obvykle stačí zasadit jedna samčí na 10 samičích, ideálně po větru (pyl je přenášen větrem). Spon výsadby se doporučuje přibližně 2 x 3m. Rakytník je poměrně nenáročný na živiny, takže hnojení téměř není nutné, navíc starší rostliny tvoří na kořenech bakteriální hlízky umožňující přijímat vzdušný dusík.

Další poznámky:

chuť plodů je díky vysokému podílu kyselin výrazně kyselá, ale existují moderní odrůdy (převážně ruské), které mají poměr kyselin a cukrů vhodně vyvážený - ty jsou pak příjemně sladko-kyselé
plody se buď konzumují syrové nebo se zpracovávají na sirupy, džemy, lisuje se z nich velmi ceněný olej. Lze je velmi dobře zamrazit, čímž si uchovávají většinu prospěšných látek
rakytník se množí pomocí řízkováním nebo též kořenovými odkopky
je to rostlina velmi dlouhověká, vrchol plodnosti je někde mezi 10-15ti lety, některé odrůdy ale velmi dobře snášejí zmlazovací řez (především německé)
rakytník sice snese poměrně velké sucho, ale mladé rostliny (např. v květináči ve fóliáku) pijou jak duha a je potřeba vydatné zálivky
šlechtěné odrůdy neobsahují tolik vitamínu C jako se obvykle uvádí v obecných popisech rakytníku - mají totiž cíleně snižován podíl kyselin na úkor cukernatosti, ale i tak je množství vitamínu C hodně vysoké (kolem 100 - 150mg/100g)
rakytník ve volné přírodě může být za určitých okolností poněkud invazivní, ale pro pěstitele to nepředstavuje žádné nebezpečí. Moderní odrůdy tolik neodnožují a případné odnože lze jednoduše ustřihnout. Ptal jsem se na to přímo u ruských šlechtitelů a ti mi opotvrdili, že s tím opravdu není žádný problém a nehrozí, že by se rakytník nekontrolovatelně rozšiřoval po pozemku.

Seznam rakytníků v mojí sbírce lze najít zde

Popis vybraných odrůd:

Altayskaya - keř středního vzrůstu, kompaktní, bez trnů. Plody oválné, jasně oranžové, průměrná hmotnost 0,7 - 0,9g. Obsah cukru do 9,71%, kyselin do 1,14%, vitamín C do 84mg/100g, olej do 5,2%. Vhodná pro přímý konzum - výborný poměr cukru a kyselin z ní činí jednu z nejsladších odrůd rakytníku. Průměrná úrodnost uváděná autory: 7,5kg na keř.
Elizaveta - středně rostoucí keř s oválnou korunou průměrné hustoty. Trnitost velmi slabá. Váha plodů 0,8 - 1,1g, tvar válcovitý, barva oranžová. Stopky dlouhé (5 - 6mm), charakter odtržení polosuchý, síla střední. Obsah cukrů 5,9 - 8,9%, kyselin 1,1 - 1,6%, vitamínu C 71 - 100mg/100g, oleje 4,4 - 5,1%. Odrůda pro univerzální použití, díky příjemné chuti vhodná i pro přímý konzum. Průměrná úrodnost uváděná autory: 14kg na keř.
Rosinka - stromovitý růst, koruna oválná, řídká. Větve bez trnů. Plody do hmotnosti 0,8g, široce oválné, oranžové s hustou dužninou. Délka stopky 4 - 6mm. Charakter odtržení suchý. Obsah cukrů 5,6 - 8,0%, kyselin 1,3 - 2,0%, vitamínu C 40 - 92mg/100g, oleje 4,1 - 7,0%. Pro univerzální použití. Průměrná úrodnost uváděná autory: 10kg na keř.
Inja - stromovitý, středně bujný růst, malé množství trnů. Plody s hmotností 0,7 - 0,9g široce oválné, červené se světlými skvrnkami poblíž stopky. Dužnina hustá, stopka o délce 3 - 5mm. Obsah cukrů 4,4 - 6,7%, kyselin 1,6 - 2,9%, vitamínu C 60 - 126mg/100g, podíl karotenoidů 12 - 30mg/100g, obsah oleje 3,6 - 4,9%. Začíná plodit již druhým rokem od výsadby. Určena především pro zpracování. Průměrná úrodnost uváděná autory: 9,5kg na keř. Raná odrůda.
Zemchuznitsa - keř mírnějšího vzrůstu, kompaktní s oválnou korunou. Plody s průměrnou hmotností 0,8g, světle oranžové, široce oválné, délka stopky 5 - 6mm. Obsah cukru 7,5%, kyselin 1,2%, vitamin C 100mg/100g, olej 7,2%. Univerzální využití. Průměrná úrodnost uváděná autory: 12,5kg na keř. Raná odrůda.
Sudarushka - středně rostoucí keř s malým množstvím trnů. Plody hmotnosti 0,8 - 0,9g oranžové barvy. Univerzální použití. Úrodnost uváděná autory: 12,5kg na keř.
Klavdia - středně rostoucí keř s malým množstvím trnů. Plody hmotnosti 0,7 - 0,89g oranžové barvy, oválný tvar. Univerzální použití. Úrodnost uváděná autory: 9,5kg na keř.
Gnom - samčí rostlina (opylovač). Keř středně rostoucí kompaktní beztrnný. Svou dobou kvetení je ideální pro opylování většiny odrůd z produkce Lisavenkova institutu.

Další články a dokumenty ke stažení:

Přehledný seznam ruských odrůd rakytníku (v ruštině): Ruské odrůdy rakytníku
Proč je rakytník schopen vegetovat i ve velmi chudých půdách: Symbióza rakytníku a bakterie Frankia
Na co všechno se hodí listy rakytníku: Využití listů rakytníku
Detailnější pohled na vitamíny a zdraví prospěšné látky nejen v rakytníku: Nejzdravější druhy ovoce
Zápisky z cesty do sibiřského Barnaulu za účelem návštěvy Lisavenkova institutu: ExpediceBarnaul2011.doc
Zubarev prezentace na ISA konference 2010 (přeloženo do češtiny): ZubarevRakytnikISAPrezentace2010.doc
Změny v biochemickém složení plodů rakytníku během zrání: Změny v biochemickém složení