|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
30 |
10 |
45 |
7 |
47 |
27 |
40 |
102 |
23 |
47 |
45 |
10 |
432mm |
Leden |
Únor |
Březen |
Duben |
Květen |
Červen |
Červec |
Srpen |
Září |
Říjen |
Listop |
Prosin |
Celkem |
Aktuality z dění na zahradě
Deník pro rok 2015
>>>23. listopad - tak dnes ráno už opravdu solidně mrzlo (kolem 7h bylo -5°C) a jelikož už ve skleníku nepřitápím, tak fíkovníky dnešním dnem skončily sezónu. Ono už tam toho stejně moc nebylo - za zmínku stojí snad jen Becane, který byl schopný zrát i v teplotách do 20°C a byl překvapivě sladký a chutný. Na poslední chvíli před promrznutím země jsem stihnul vysadit několik dalších sladkých rakytníků kolem plotu a pár stromků (meruňky, asijská hrušeň) na zbývající volnou plochu před domem. Ještě tam mám trochu místa na asiminy, které jsem nechával přes rok povyrůst ve skleníku, ale ty půjdou do země asi až na jaře po mrazících.
>>>10. listopad - po zhruba 14 dnech pravidelných nočních mrazíků šly teď teploty zase o něco nahoru - ideální počasí pro podzimní výsadby a přípravu rostlin na zimu. V nejvlhčejší části nové zahrady jsem připravil nový záhon pro zimolezy - rovnou jsem na něj přemístil tři starší keře (Amur, Morena, Amfora) ze starého pozemku, kde rostly na nevhodném exponovaném místě a pravidelně přes léto prosychaly. Přibyly k nim nějaké novější "Bakčary" a zbytek místa osázím příští rok novými odrůdami získanými nedávno ze šlechtitelské stanice v ruském Mičurinsku. Taky jsem založil nový záhon pro kanadské keřové višně, které přes rok ve skleníku hezky poporostly - ty jsem umístil na sušší stanoviště, protože bylo experimentálně ověřeno, že vysoká hladina spodní vody jim nedělá vůbec dobře.
>>>13. říjen - tak dnes tady poprvé mrzlo, venkovní subtropy tím pádem pro letošek končí, naštěstí jich zatím nemám tolik - nejvíc to asi schytaly mladé tomely, které se po letní pauze znova pustily do růstu a ty mladé výhony nestačily vyzrát, ale takový je život...
>>>23. září - první podzimní dny začínají nízkými teplotami pod 10°C, ale to není nic neobvyklého, jinak přes den většinou zasvítí slunko, takže příjemné počasí. Sklízíme nadstandardní úrodu jablek - co se týče kvantity i kvality, díku suchému a horkému létu jsou extra sladká a s téměř nulovou strupovitostí. Některé stromy jsem musel v půlce prázdnin částečně otřepat, protože se lámaly celé větve a velikosti i kvalitě plodů to evidentně prospělo. Opět jsem dopsal pár poznámek ohledně situace ve "Ficariu", uvnitř to zatím vůbec nevypadá na blížící se závěr sezóny.
>>>3. září - skončilo nejteplejší a nejsušší léto od doby co jsem začal se zahradničením - před pár dny mě pobavil jeden kolega, který pravil, že: "Takové počasí nepamatuje ani můj děda, praděda a ani prapraděda!". Na starou zahradu se díky tomu jednomu dešti před 14 dny vrací pomalu život, je to jako na poušti po skončení období sucha - komplet hnědé zimolezy vyráží zelené lístky a květy, například arguty to ale dorazilo úplně a rakytníky taky vypadají jako by tudy přešel požár. Vedra naopak vyhovovala fíkovníkům, které už narážejí na fyzické možnosti skleníku - v zimě z toho nařežu tolik dřeva, že tím budu snad i topit v krbu. Nyní začínají zrát středně pozdní odrůdy, které už by venku neměly šanci.
>>>18. srpen - po rekordně teplém a suchém období se to konečně zlomilo a už prší bezmála 24 hodin v kuse. Když jsem ve 2 ráno šel přečerpávat vodu z podzemní dešťové jímky do všemožných zásobníků, tak srážkoměr ukazoval 51mm, od té doby tam určitě zase hodně přibylo, zalito je teď opravdu vydatně. Ve skleníku pokračuje postupné zrání hlavní úrody, přidávají se už i nejranější rostliny ve volné půdě.
>>>7. srpen - včera jsem utrhnul zralý fík na kontejnerovaném Trojanu - doba zrání od květnové násady 80 dní . Kvalitou je tento žlutý fík někde úplně jinde než co jsem měl dosud možnost testovat - chuť je dost odlišná od všech těch běžných BT klonů, se kterými se zde člověk setkává nejčastěji, není tak fádně sladký, ale lze tam vystopovat náznaky citrusů či ananasu. Určitě na tom má podíl tohle letošní superhorké léto, ale i tak je laťka nastavena hezky vysoko a uvidíme jestli jej do konce sezóny ještě něco překoná.
>>>5. srpen - po krátkodobém ochlazení je tu další vlna veder, která ještě zhoršuje nekonečné sucho. Pokud by člověk pěstoval jen fíkovníky, révu a rajčata, tak si bude v takovém počasí rochnit, ale pohled na komplet hnědé zimolezy je dost strašný. Vypadá to tak, že na staré zahradě zůstanou akorát jabloně, dříny, pár muchovníků a sem tam nějaký odolnější rakytník, vše ostatní bude muset pryč, páč se to tam jen trápí a já se tam chodím akorát nasírat.
>>>31. červenec - tento týden dozrála většina plodů na kontejnerovaném fíkovníku "Kněždub", který byl od jara umístěn ve skleníku. Jedná se o plody hlavní násady, které k tomu potřebovaly celkem cca 72 dní což ukazuje na velmi ranou odrůdu. Kvalita fíků je spíše průměrná, bylo by lepší nechat je na keři vyzrát ještě dva až tři dny déle, ale to by už začaly plesnivět - mají totiž dost rozpraskanou slupku a v místě "oka" pukají.
>>>27. červenec - v závěru července se na chvíli citelně ochladilo, déšť ale stále v nedohlednu. Dosavadní suché a teplé počasí maximálně vyhovuje fíkovníkům, během zimní přestávky musím ale do skleníku nainstalovat rozvody kapkové závlahy, což už jsem na jaře nestihl - zalévání skleníku mi totiž bere každý den zhruba hodinu. Před třemi dny mě překvapil nález zrajícího fíku na kontejnerované rostlině "Kněždub" - nejdříve jsem si myslel, že je to nějaká zapomenutá breba, ale nyní se postupně přidávají další a jde evidentně o plody z letní (hlavní) násady. Plůdky se na rostlině objevily v druhé polovině května a podle mých propočtů měly dozrávat nejdříve koncem srpna - počkám ještě až plně vyzrají a pak to spočítám, bude to ale výrazně pod 90 dní.
>>>21. červenec - tak třicítky jsou zpět v plné své síle, bouřky chodí okolo, ale nespadla z nich ani kapka. Kolem baráku si pozalívám hadicí, tam mě to tak netrápí, ale stará zahrada se postupně mění na polopoušť. Nakonec tam opravdu zůstanou jen ovocné stromy (většinou jabloně), dříny, pár muchovníků a rakytníků, ostatní pomalu přesunuju jinam. Všechno co v této době dozrává je hezky předsušené, stačí to sklepnou na plachtu a rovnou uložit do špajzky na zimu. Víc jak 90% muchovníků zůstalo viset na keřích v podobě rozinek - moc chutné ale nejsou, ani ptáci to nežerou.
>>>14. červenec - extrémní teploty skončily, ale bohužel pokračuje tradiční letní sucho. Jak jsem si začátkem roku liboval, že kanadské borůvky zapuštěné v 90L kontejnerech téměř nemusím zalévat, tak to už neplatí - teď v době zrání mají mnohem vyšší nároky na vodu a jak nedostane rostlina v těch vedrech aspoň 5L dešťovky denně, tak hned ohýbá nové výhony k zemi a svrašťuje plody. Pozitivní je, že jakmile se zavčas voda doplní, tak se bobule zase "nafouknou" a neopadávají. Jo a doplnil jsem aktuální dění ve "Ficariu".
>>>7. červenec - máme za sebou více jak týden tropických teplot, na staré zahradě křupe suchá tráva pod nohama a některé ovoce lze setřásat z keřů přímo v sušeném stavu - konkrétně moruše či muchovníky. Sibiřské rakytníky shodily tak polovinu listí a vypadají jako by se blížil prosinec, letošní úroda bude bohužel nulová - může za to především mizerné jarní opylení plus tohle extrémní sucho na svažitém pozemku, které je postupně likviduje. Najdou se ale i pozitivní události - ve skleníku dozrál první (a jediný) breba fík na Bornholmu, vzhledem k panujícím teplotám byl chuťově skvělý. Pomalu se také začínají sklízet i kanadské borůvky, které jsem musel zasíťovat před dotírajícími kosáky.
>>>29. červen - letos dozrává vše nějak moc rychle a nebo už pomalu ztrácím paměť, nevybavuju si totiž, že by někdy koncem června už byla úplně zralá naše stará třešeň - mimochodem tento rok má vynikající kvalitu plodů, což popravdě řečeno poněkud upozaďuje význam současně zrajících muchovníků. Ale ona zas dalších 5 let takto nezaplodí, kdežto muchovníky jsou každoročně obalené. Ráno jsem rovněž sklidil první ostružinu na Karaka Black a natrhal kyblík moruší - asi pětiletý stromek poprvé naplno zaplodil a je na něm snad 20kg, naštěstí to dozrává postupně. A za plotem jsem si všiml žloutnoucích mirabelek - opět dosti divné teď v červnu.
>>>25. červen - v plném proudu je sklizeň muchovníků, dozrávají všechny odrůdy s odstupem jen několika dní po sobě, takže moc nemá smysl dělit je na rané a pozdní. Kromě Honeywoodu, který ještě nebyl zcela zralý, jsem z každého keře odebral vzorek (cca 100g) plodů a přinesl domů za účelem hromadné degustace. Překvapilo mě jak rozdílné jsou názory členů rodiny na chuť jednotlivých odrůd - a to jsem ty vyloženě nechutné keře už vykopal a spálil, takže jsme koštovali pouze to nejlepší co je mezi muchovníky k dispozici. Jako tradičně mi chutnal Thiessen a Martin, ale nově jsem měl možnost je porovnat s JB30 a ejhle - mám nového favorita. JB30tka má podobnou, sladkokyselou chuť, ale je jakási svěžejší, velikost plodů přes 1cm, takže zcela vyhovující. Děti šly spíše po Prince William či Smoky, ale JB30 měl u nich taky celkem úspěch. Kvalita plodů je letos vynikající, trochu i zapršelo, takže bobule mají dostatek šťávy a cukernatost je rovněž velmi solidní.
>>>15. červen - ještě jsem ani nestačil dokončil zasíťování muchovníků a kousek vedle už překvapivě brzo začínají dozrávat kanadské křovité višně - konkrétně odrůda Carmine Jewel. Letos poprvé kvetla, takže těch pár višniček bude slavnostní premiéra. Z dosavadních zkušeností lze zatím říci, že tyto trpasličí višně zde pravděpodobně bude možné pěstovat, ale pro výsadbu je potřeba zvolit nezamokřené stanoviště. To je případ 95% mých výsadbových ploch, takže s tím rozhodně problém mít nebudu.
>>>10. červen - to se tak člověk 3 dny nedostane na zahradu a pak příjde a vidí kosáka s drozdem ve vřelém objetí kterak ozobávají první zralé bobule na muchovníku. Očekával jsem začátek sklizně až na přelomu června/července, ale ty třicítky, které zde panují již více než týden, to výrazně urychlily - nezbylo mi tedy než vybalit sítě a narychlo spíchnout nad každým keřem jakýsi stan. Jako první dozrává očkovaný Thiessen, ale ty ostatní už se taky hodně vybarvují, ačkoli plody jsou stále ještě poměrně malé - ono taky z čeho by v tom suchu povyrostly.
>>>4. červen - po delší době se opět nashromáždily některé zajímavé fotky z dění na zahradě. Za zmínku stojí kanadské borůvky, kterých bude letos opravdu hodně a taky moruše - léta jsem si hýčkal mladou sazenici, kterou jsem kdysi vyrýpnul v Brně pod velkým chutným bílým morušovníkem a ta letos poprvé zakvetla. Ovšem jak se později ukázalo, všechny květy jsou samčí - zajímalo by mě, zda to bude mít nějaký vliv na kvalitu plodů mojí nedaleko rostoucí jiné moruše, která podle všeho plodí i bez opylení (o žádném jiném samcovi v okolí totiž nevím). Každopádně mám teď spoustu prostoru pro případné roubování, určitě nepotřebuju mít dvacetimetrového opylovače.
>>>2. červen - jelikož mají kanadské borůvky v zapuštěných kontejnerech stále velmi vlhký substrát (letos jsem je zalil snad jen jednou a to spíše z jakési nutkavé potřeby že je PROSTĚ MUSÍM ZALÍT než že by snad byly suché), tak namísto rozpustného krystalického hnojiva jsem přihnojil nějakým organickým granulovaným jen tak rozhozeným pod vrstvu mulče. Některé keře mají nasazeno tolik plodů, že jim chuděrám ani nezbylo místo pro listy - něco asi propadne a zbylé bobule budou určitě menší, ale většina rostlin vypadá zatím dobře.
>>>1. červen - začal jsem s řízkováním zimolezů - alespoň pár kusů z každé nedávno vysazené odrůdy. Většinou jde o bakčarské záležitosti, konkrétně Silginka, jež překvapila chutnými a velkými plody, Bakčarský Velikán a kanadská Aurora, která se zdá být poněkud pozdnější, ale plody rovněž nadprůměrné velikosti - přehodil jsem přes keřík síť, abych uchránil těch pár kousků před ptáky a dětmi a nechal je řádně vyzrát.
>>>29. květen - po necelém měsíci se opět ve "Ficariu" děje něco zajímavého - na rostlinách se začínají objevovat zárodky hlavní násady, která by měla podle jednoduchého propočtu zrát od začátku září. Je to samozřejmě trochu variabilní, doba dozrávání jednotlivých odrůd fíkovníků se pohybuje někde mezi 95-120 dny od násady.
>>>27. květen - do databáze bylo přidáno posledních 15 odrůd fíkovníků ze zimního řízkování včetně čtyř odrůd bulharských kaprifíků (samčích rostlin), se kterými chci v budoucnu provádět nějaké pokusy s opylením. Členové klubu skeptiků sice prohlašují, že to nepůjde, v krajním případě lze alespoň uskutečnit experiment s ručním opylením. Celkové množství mých fíkovníků se již přiblížilo hranici, kterou budu moci překročit jen v opravdu ojedinělých případech a nebo bude potřeba postavit ještě jeden skleník - některé kontejnerované rostliny jsem musel vyšoupnout ven do aktuálně nepříliš vlídného počasí, ale jinak bych se uvnitř už prostě nehnul.
>>>25. květen - v sobotu v noci trochu sprchlo, ocení to především muchovníky, které teď potřebují trochu vody pro zvětšující se plody a rakytníky kvůli novým plodonosným výhonům. Spokojeně vypadají i zrající zimolezy - zejména keře rostoucí ve spodní, vlhčí části zahrady zvětšily letos svůj objem velmi výrazným způsobem. Jinak ale letošní úroda kamčatek nic moc, z nějakých důvodů ty nejstarší a největší keře prostě na jaře nekvetly - na šestiletém Amurovi asi deset plodů, víc jsem sklidil z čerstvě zasazených sazenic. Přitom zima byla pohodová, nedošlo téměř k žádnému předčasnému nakvétání, v době květu bylo optimální počasí a vlhká půda - jako jediné vysvětlení vidím negativní vliv sucha v předchozím vegetačním období. Pokud se zárodky květních pupenů formují tak jako u jiných bobulovin již v předchozím roce (divil bych se, kdyby to u zimolezů bylo jinak), pak by za tím mohlo být mimořádné sucho v prvních měsících loňského roku. Ověřím to příští sezónu, kdy by měl nastat pravý opak - letošní začátek sezóny byl poměrně vlhký (rozumí se tím, že půda pod keři nevyschnula úplně na prach). Každopádně část kamčatek stěhuju na novou zahradu do místa, kam se stahuje povrchová voda, určitě jim to bude ku prospěchu.
>>>20. květen - od počátku zahájení terénních úprav na nové zahradě jsem měl poměrně jasnou vizi jak vyřešit nerovnosti na jižním svahu - jako nejjednodušší řešení se nakonec ukázalo zbudování suché kamenné opěrné zídky, která ale na tomto místě přímo vybízela k osázení něčím nižším a teplomilným (šedý vápenec se přes den hezky zahřeje), takže volba celkem jednoznačně padla na pár odrůd stolní révy. Celkem se mi na těch cca 12 metrů podařilo vměstnat 8 rostlin: Rosamunde, Zilga, Konkord Rossijski, Century, Reliance, Ganita, Festivee a Talizman. O pěstování révy toho vím asi tolik jako morče o raketoplánech, takže to bude další zajímavá výzva.
>>>18. květen - na většině zimolezů se již objevují modré plody, ale do plné zralosti jim ještě pár dní chybí. Zdá se, že letos si jich kosáci moc nevšímají - zřejmě mají dostatek jiné potravy, ale třeba taky jen čekají až zesládnou. Pokud už do konce května nepřijde nějaký ten noční mrazík, tak to vypadá na solidní množství veškerého ovoce - nejen bobulovitého, ale také jablek, švestek, meruněk a dokonce i hrušek, které to zde mají poslední roky hodně těžké.
>>>7. květen - sem tam spadne pár kapek, což úplně stačí černé armádě tisíců slimáků, kteří každou noc vyráží ničit vše zelené. Člověk jich na chodníčku stovku zadupe a když jde za minutu zpátky, tak už je tam druhá stovka, přitom se zdají být tak pomalí! Ještě štěstí, že se nemají jak dostat dovnitř do skleníku. Naplno kvetou kanadské borůvky, letos to vypadá na slušnou sklizeň - akorát budu muset zavčas nainstalovat sítě proti ptákům.
>>>5. květen - přibyly nějaké nové informace a fotky ve článku "Ficarium" - rostliny rychle zvětšují svůj objem, některé již bylo potřeba zaštípnout a pár kontejnerovaných fíkovníků jsem už vystrčil ven na přímé slunce.
>>>29. duben - po výrazném ochlazení během kterého spadl celý 1mm srážek se nad ránem objevil lehký přízemní mrazík. Při bližším ohledání potenciálních škod jsem ale na nic vážného nenarazil, tak snad dobrý. Dokonce i na meruňce, kterou už jsem při posledním mrazíku odepsal, zůstalo několik zelených plůdků. V plném květu jsou už všechny muchovníky včetně pomalu rostoucích roubovanců JB30, Honeywood, Thiessen a Smoky. Díky tomu bude snad možné provést plánované srovnání kvality plodů většiny originálních odrůdových rostlin. Dokvétají poslední zimolezy a už teď je jasné, že po skončení sezóny nastane částečná rošáda některých starších keřů, které evidentně není možno pěstovat na nejvýše položené a nejsušší části svažité zahrady. I navzdory bohatému mulčování tam rostliny trpí, výrazně prosychají a zdá se, že sucho negativně ovlivňuje i násadu květů, kterých je zde minimum. Vedle rostoucím muchovníkům to přitom vůbec nevadí.
>>>27. duben - teplý a slunečný duben (odmyslím-li těch pár mrazivých nocí) ve mě vzbudil pocit, že bych mohl na vyhřáté místo na jižním svahu před skleníkem zkusit vysadit pár kousků teplomilných dřevin. Vysekal jsem tedy krumpáčem ve zdejším jílu přiměřené jámy, zaplnil je tím nejlepším kompostem co byl po ruce a obydlil je dvěma broskvoněmi, jednou nektarinkou a dvěma tomely (Ross.x Honan Red, Gora Goverla). Nemám od toho nějaké velké očekávání, když se jim tam nebude dařit, tak mám aspoň připravené hezké díry pro něco jiného. Ve skleníku to začíná houstnout, většina fíkovníků už má 5-6 listů z vrcholových pupenů, zatím nepozoruju nějaké přílišné vytahování nových výhonů. Brzo se budu muset rozhodnout, u kterých rostlin provedu zaštipování z důvodu rozvětvení kosterních větví.
>>>20. duben - včerejší ranní mrazík spálil každý druhý list na kolomiktách, na to jsem ale zvyklej, takže se tím nijak nevzrušuju - spíše jsem zvědav co to udělalo s právě odkvetlýma meruňkama. V rámci úspory času se zalévámín jsem si pořídil sadu pro kapkovou závlahu, zatím jsem ji nainstaloval pouze v malém zeleninovém skleníku a když se to osvědčí, tak druhou větev položím do Ficaria. Mám tam i spoustu kontejnerovaných rostlin, takže nějakému ručnímu zalévání se zcela nevyhnu, ale na ty fíkovníky ve volné půdě to bude určitě dobrý - navíc nebude docházet k nechtěnému smáčení listů.
>>>15. duben - je čas na první letošní várku obrázků . Zatím je vše rozjeté poměrně hezky, ale musím být stále ve střehu - po mírné zimě očekávám nával škůdců všeho druhu a určitě ještě dorazí nějaký ten noční mrazík (možná už tento víkend). Aspoň že v tom skleníku nic takového nehrozí, to je fakt výrazná úleva - teda ne, že by to uvnitř bylo zcela bez problémů, mohou se objevit svilušky, člověk musí neustále hlídat teplotu, ale pořád je to o hodně lepší než venku.
>>>13. duben - jaro je snad už natrvalo tady, kvete většina zimolezů a meruňky, zhruba za týden se přidají muchovníky a nejspíš i kanadky. Ostříhal jsem většinu jabloní, sem tam něco přirouboval a snažím se vysazovat do volné půdy všechny rostliny v květináčích, kterým postupně připravuju na nové zahradě vhodná stanoviště. Mám nachystané hezké místo pro 9 sazenic révy - na jižním svahu jsem v rámci zpevnění svahu poskládal kamennou zídku z osmi tun šedého vápence, kde se doufám bude révě líbit. Zatím ale váhám s vytažením sazenic ze skleníku, asi počkám až trochu povyrostou a dám je ven někdy koncem května.
>>>2. duben - už si pomalu zvykám na pravidelnou velikonoční sněhovou nadílku, která se opakuje již několikáté jaro - možná je to ale lepší než třícítky začátkem dubna a pak mráz do předčasně rozkvetlých stromů. Hlavně mě ale těší dostatek vláhy v půdě, uvítají to především zimolezy, které už se vesele zelenají a mohly by letos hezky poskočit. Fíkovníky ve skleníku to ochlazení trochu přibrzdilo v rozpuku, ale naštěstí občas vysvitne slunko a to se uvnitř okamžitě zvedá teplota nad 20°C což jim vyhovuje.
>>>31. březen - poslední březnový den začal epesní chumelenicí a teplotami kolem 2°C, musel jsem jít uklidnit fíkovníky ve skleníku a trochu jim na termostatu zvednout teplotu alespoň na 8°C. Venkovním rostlinám to nevadí, zimolezy i kanadky zatím chytře vyčkávají a nikam se nehrnou.
>>>27. březen - ještě za sucha jsem stihnul vysadit další 3 kamčatky, které jsem celý minulý rok držel v nádobách. To, že jsem je měl stále na očích a zalíval je, jim celkem prospělo, ale další sezónu už by v nádobách trpěly. Šlo o další bakčarské odrůdy Bakčarskyj Velikán a Gordosť Bakčara, mezi ně jsem šoupnul mičurinskou Pamjati Kuminova. Většina zimolezů je už těsně před rozkvětem, jakmile se zase trochu oteplí, tak to vypukne. Hodně raší taky rakytníky a kolomikty umístěné na jižní fasádě domu - minulý rok tam na ně bylo moc horko a došlo k popálení listů, dávám jim ale ještě jednu šanci, možná budou lépe zakořeněné rostliny odolnější.
>>>25. březen - pokračuje postupné zaplňování nové zahrady, do země šly 4 zimolezy: Indigo Gem, Doč Velikána, Silginka, Aurora a také dvě nově zakoupené ostružiny: Arapaho a Čačanská beztrnná. Protože toho mám na vysázení ještě hodně, nechal jsem si dovézt 5 tun kompostu, ať nemusím pořád kupovat nějaký pytlovaný směsi.
>>>23. březen - na zahradě v této chvíli naplno kvetou dříny, zimolezy potřebují tipuji ještě tak týden slunečného počasí. Jinak ale v noci stále teplota klesá pod nulu - kvůli tomu mám ve skleníku nachystaný přímotop s termostatem, ale zatím se neaktivoval (při venkovních -2°C bylo uvnitř příjemných +6°C) což je veskrze pozitivní. Nově vysázené fíkovníky se pomalu probouzí k životu a objevují se první zárodky breba fíků. Bude zajímavé pozorovat, u kterých odrůd se vyplatí přizpůsobit tomu způsob zimního řezu - nelze je totiž zakrátit až na úroveň kosterních větví, ale musí se jim ponechat loňské výhony (nebo alespoň část z nich).
>>>16. březen - aktualizoval jsem sekci "Ficarium" - především jsem doplnil fotky jednotlivých rostlin vysazených do země a vyrobil schématické znázornění rozmístění fíkovníků uvnitř skleníku
>>>11. březen - konečně jsem doplnil kompletní sérii kanadských keřových višní (odrůdy Carmine Jewel, Crimson Passion, Romeo, Juliet, Cupid a Valentine). Ty první dvě jmenované mám v zemi už druhým rokem a možná se dočkám několika prvních květů - na venkovních výhonech sice květní pupeny vůbec nejdou vidět, ale když jsem přenesl větvičku do tepla, tak se po pár dnech objevily. Pro zakrslé višně jsem založil samostatnou evidenci zde: Zakrslé višně v mé sbírce
>>>10. březen - ačkoli je v noci ještě stále poměrně chladno (těsně pod nulou), tak kanadské borůvky už začínají otvírat květní pupeny. Přisypal jsem jim tedy hnojiva s guánem a rohovinou, ať mají veselejší start do nové sezóny.
>>>9. březen - slunečný víkend byl jako stvořený pro vytažení zbytku rostlin ze sklepa. Většina jich putovala do skleníku - část předem vytipovaných fíkovníků rovnou do země, zbytek hezky v teple přečká až do doby než je budu moci vytáhnout ven. Ve Ficariu je momentálně vysazeno asi 20 rostlin, zbývají poslední dvě místa u stěny a pak celá střední řada - tu ale nejspíš osázím až příští rok aktuálně zakořeňovanými řízkovanci. U vysazených fíkovníků jsem rovnou prováděl počáteční řez a natvarování základu kosterních větví, většina výhonů je tedy nyní v horizontální poloze - jak se to trochu zazelená, tak vše nafotím a zveřejním.
>>>1. březen - první "jarní" den jsem oslavil vysazením fíkovníku Hardy Chicago do skleníku, čímž jsem zahájil finální fázi osidlování "Ficaria". Teď už nehrozí nějaké extrémní mrazy, navíc mám už vevnitř zavedenu elektřinu, takže mohu vesele vynášet kontejnerované rostliny ze sklepa a umisťovat je do předem připravených jam. Dokončil jsem rovněž stavbu vodojemu - kubíková nádrž na vodu, vyzvednutá do výšky cca 1,5m, připravená pro připojení kapkové závlahy.
>>>9. únor - o víkendu připadlo další pár centimetrů sněhu a jelikož je hlášena obleva, tak jsem nečekal a zatím alespoň kolem zimolezů rozházel trochu NPK hnojiva. To se pak při tání hezky dostane ke kořenům - vloni mi po tom jarním suchu ležely kuličky hnojiva v nezměněném stavu pod keři až do sklizně. Taky jsem dostříhal a spálil staré výhony malin, nic moc jiného se v tom sněhu teď dělat nedá. Pokračuji v zakořeňování nových fíkovníků, dvě další odrůdy mohu již prohlásit za "uchycené": Black Madeira a Vasilika Melissi
>>>29. leden - dosavadní průběh zimy zatím napovídá, že se snad nebude opakovat příšerné jarní sucho jako v předchozím roce, už asi potřetí v krátkém sledu zde napadlo cca 5cm sněhu, což stačí udržovat zem hezky mokrou. Zejména z toho budou těžit zimolezy, které zahájí vegetační sezónu už za měsíc a kousek. Venkovní práce jsou teď díky sněhu pozastaveny, mohu se tedy věnovat zakořeňování fíkovníků a dalším drobným pokusům. Jako první novou rostlinu letošního roku přidávám do sbírky fíkovník LSU Gold, který zakořenil velmi ochotně a má se čile k světu.
>>>12. leden - je čas na pravidelnou rekapitulaci předchozího roku - jako obvykle stálo počasí za starou bačkoru (první půlka moc sucho, druhá půlka příliš mokro), ale asi to tak prostě bude a nedá se s tím nic dělat. Moc by mě zajímalo, jestli se někdy v budoucnu stane, že budu na konci sezóny s počasím spokojen - přitom toho nežádám mnoho, stačilo by mi, kdyby v květnu nemrzlo a sem tam trochu zapršelo. Taky by bylo fajn, kdyby v lednu nekvetly fialky (narážím na těch 16°C co tu bylo předevčírem). Každopádně pokud chci hodnotit uplynulý rok, tak se stačí zmínit pouze o bobulovinách, protože na stromech nebyl ani jeden plod - no dobrá, urodila se asi 3 jabka, ale ty sežrali kosáci. Celkem hezky zaplodily muchovníky, na zimolezy bylo jak již jsem zmínil příliš sucho, něco se sklidilo i z rakytníků, kanadské borůvky opět kvůli suchu ani ťuk a tím to zhruba končí. Jo, abych nezapomněl - vydařily se ředkvičky, ikdyž to není zrovna ta nejlepší vizitka pěstitelských úspěchů. Došlo ale k mnohým organizačním změnám - začala se zabydlovat nová zahrada na jižním svahu, kde také koncem roku vyrostly dva skleníky, jeden na zeleninu a druhý, větší určený pro pěstování fíkovníků. Většinu kanadských borůvek jsem přestěhoval blíže k vodě a vůbec celkově trochu přeorganizoval umístění jednotlivých ovocných druhů tak, aby jim nová poloha více vyhovovala. Plánů do nové sezóny je spousta, když se podaří zrealizovat třetina toho všeho, tak to bude úspěch. O všem podstatném budu samozřejmě informovat.
Archivovaný deník za rok 2014komentáře a poznámky z roku 2014
Archivovaný deník za rok 2013komentáře a poznámky z roku 2013
Archivovaný deník za rok 2012komentáře a poznámky z roku 2012
Archivovaný deník za rok 2011komentáře a poznámky z roku 2011
Archivovaný deník za roky 2007 - 2010archiv poznámek z předchozích let
|
Komentáře
|