Aktuality - archiv 2013

• 2013

  >>>27. prosinec - vysoké teploty přes svátky na řadě míst ČR atakovaly rekordy, tady byla ale "naštěstí" inverze, takže nic nezačalo pučet. Na zahradě se touto dobou nic neděje a vše spí zimním spánkem - teda až na ostružinu Reuben, která navzdory mrazům tlačí nové pupeny a trvá na tom, že je červenec. Zbývá ještě schovat některé fíkovníky v kontejnerech do studeného skleníku, větší mrazy ale zatím nejsou hlášeny, takže to odkládám kam až to půjde. Mezitím samozřejmě pokračuje administrativní činnost, tj. shánění nových kontaktů a dalších informací.
  >>>28. listopad - teploty prudce klesly až k -7°C, ještě předtím jsem ale stihl nahrabat u lesa asi 8 pytlů pilin, které se na jednom místě pravidelně objevují a zazimoval jsem všechno co se dalo. Původně jsem teda chtěl většinu kontejnerovaných rostlin přemístit do nově vybudovaného sklepa, ale jelikož jsem nestihl dokončit jeho hydroizolaci, tak mi uvnitř stojí 10cm vody a nemá smysl tam skládat rostliny. Věřím, že většina přežije ve studeném fóliáku zasypaná velkou vrstvou těch pilin, celé jsem to ještě zakryl dalšíma dvěma neprůhlednýma plachtama, aby se to během slunečních dní zbytečně neprohřívalo a nevysušovalo.
  >>>25. listopad - vybral jsem další téma z minule zmiňované korespondenční zimolezové konference, tentokrát mě zaujalo hodnocení odrůd z pohledu mechanického zpracování plodů: Odrůdy zimolezu vhodné pro mechanické zpracování
  >>>18. listopad - poněkud nepozorovaně proběhla v tomto roce druhá mezinárodní korespondenční konference na téma: "Úspěchy a vyhlídky rozvoje kultury zimolezu v moderních podmínkách". Výstupem je množství zajímavých dokumentů, které jsou ale všechny v ruštině (i od mimoruských přispěvovatelů). Z těch nejdůležitějších několik vyberu, přeložím a uveřejním z nich stručný výtah, začínám tímto: Nejnovější výsledky šlechtění zimolezu v ruském Bakčaru
  >>>12. listopad - jelikož se namnožily dotazy ohledně předčasného podzimního kvetení zimolezů, shromáždil jsem základní informace k tomuto tématu do článku: Předčasné nakvétání jedlého zimolezu
  >>>7. listopad - rozšířil jsem svou sbírku rakytníků o tyto ruské odrůdy: Podruga, Džemovaja, Botaničeskaja Ljubitelskaja, Tenga, Sibirskyj Rumjanec a Krasnyj Fakel. Jde to směsici kultivarů z barnaulského, novosibirského a moskevského šlechtění s rozličnými zajímavými vlastnostmi.
  >>>4. listopad - na fíkovnících Brown Turkey a Bornholm, které už jsou dávno bez listí, překvapivě dozrálo pár fíků z letní násady. V podstatě šlo o největší sklizeň celé sezóny, která začala s velkým zpožděním a byla ukončena zářiovými mrazíky. Starší rostliny se navíc teprve stále vzpamatovávají z předloňského nevydařeného zazimování.
  >>>30. říjen - zde je slibované stručné shrnutí postupimské konference ISA2013 věnované rakytníku: Zápisky z rakytníkové konference ISA2013
  >>>21. říjen - v pátek jsem se vrátil z mezinárodní konference v Postupimi věnované rakytníku. Získané poznatky a materiály všeho druhu budu postupně zpracovávat a časem zde uveřejním nějaký kratší referát. Některé informace (např. týkající se hlavních škůdců) jsou velmi důležité - zejména pro plánované větší výsadby.
  >>>9. říjen - nyní se opět hezky oteplilo, ale minulý týden byly již noční teploty nějaký ten stupeň pod nulou. Skončila tedy vegetační sezóna dýní, rajčat a dalších choulostivějších plodin. Poškozené jsou i veškeré listy (rovná se celkově čtyři) na mých venkovních asiminách. Postupně obíráme jabloně, které po dvou letech bohatě zaplodily a na větších stromech jsou stovky kg jablek.
  >>>30. září - přes zahradu přešel v noci lehký přízemní mrazík, který ale zatím nenadělal větší škody. Všiml jsem si jen několika zkroucených listů dýní, takže maliny, kanadky apod. mohou zatím pokračovat v dozrávání.
  >>>17. září - v poměrně krátké době po sobě zde několikrát hezky sprchlo (drobný zahradnický deštík, žádný slejvák), nejhorší sucha jsou tedy již minulostí. Pomalu končí sběr borůvek, kterých se letos urodilo rekordní množství - odhadem 30kg. Maliny se chystají na další vlnu kvetení, pokud nezačne příliš brzo mrznout, tak mohou plodit ještě mnoho týdnů.
  >>>28. srpen - ráno šly do země první tři kanadské zakrslé višně, které jsem dosud hýčkal ve fóliáku a čekal, až opadnou největší vedra a sucha. I tak bylo lehce vlhkých jen asi 5cm hlíny a hlouběji se už prášilo a jiskřilo od krumpáče. To se mají višničky na co těšit.
  >>>21. srpen - nabízím případným zájemcům spoluúčast na říjnové mezinárodní konferenci věnované rakytníku, která se koná ve dnech 15. - 17. 10. v německé Postupimi. Pojedu z Brna přes Kolín a Prahu, budu mít v autě 2-3 volná místa, další detaily dodám mailem či telefonicky.
  >>>20. srpen - během pondělní bouřky padlo hezkých 25mm vody, což poněkud oddálilo vyhynutí některých mých rostlin. Aspoň tři až čtyři dny nemusím zalívat.
  >>>16. srpen - po delší pauze jsem dal zase dohromady hromádku prázdninových fotek s následujícím krátkým komentářem: navzdory dlouhodobému suchu podporovaného vysokými teplotami se letos daří sklízet slušné množství kanadských borůvek - většina těžce získané vody totiž končí právě u těchto keřů. Jako dobrá volba se ukazuje výsadba rakytníků a dřínů, které bez větších problémů odolávají místním polopouštním podmínkám. Teplo a sucho vyhovuje samozřejmě fíkovníkům a stejně tak zrajícím ostružinám.
  >>>9. srpen - po 45ti dnech totálního sucha lehce zapršelo (17mm), což je jak když mucha plivne - hlína je tak vysušená, že je strašně málo smáčivá a všechno stéká do puklin a z kopce dolů. Kdo někdy zkoušel zalít přeschlou rašelinu, tak ví o čem mluvím. No prostě pokračuje SUCHO a spousta rostlin by bez mé asistence jednoduše zahynula (jsou to většinou stále ještě poměrně mladé keře).
  >>>30. červenec - večerní bouřky, které se prohnaly Čechami a Vysočinou, se jako obvykle zastavily několik kilometrů před Brnem a na zem spadlo jen pár kapek. Již 35 dní tedy přetrvává absolutní sucho (tj. 0mm srážek) a začíná se to projevovat i na starších rostlinách, dokonce i rakytníky mají povadlé listy.
  >>>15. červenec - hodnocení kvality plodů různých odrůd muchovníků z letošní sklizně: Muchobraní 2013
  >>>14. červenec - již téměř měsíc tu panuje typické brněnské suché počasí, které je navíc podporované častým větrem. Netušil jsem, že je to až tak zlé dokud jsem se o víkendu nepokusil zatlouct do země železnou tyč kvůli zasíťovaní kanadských borůvek - musel jsem to po pár minutách vzdát, protože to prostě bylo za hranicí fyzických možností. Navíc jsem o chvíli později s hrůzou zjistil, že začaly dozrávat mladší rakytníky - teď v půlce července! A arguty, kanadky a další mělce kořenící keře měly splihlé konce mladých výhonů, no prostě sodoma-gomora. Nezbývalo než odpečetit železné zásoby vody a pustit se do urychleného zalévání - v konvích jsem za odpoledne vytáhal cca 1500 litrů, v tomto duchu budu moci pokračovat ještě asi 2 týdny a pak bude opravdu zle...
  >>>24. červen - ve svém dalším příspěvku bych rád nastínil možnosti využití muchovníků jako ovocných a dekorativních rostlin v městských zástavbách: Využití muchovníků ve městě
  >>>19. červen - shrnutí končící vydařené zimolezové sezóny lze pročíst v článku: Zimobraní 2013 - letošní výsledky sběru zimolezu
  >>>10. červen - posledních pár dní se teploty ustálily nad 20°C, tedy doufejme, že alespoň na nějaký čas skočilo velmi deštivé a nepříliš teplé období a začne něco na způsob léta. Teplomilná zelenina jako rajčata a dýně se pomalu začínají vzpamatovávat, dokonce i fíkovníky ve fóliáku jsou z nedostatku slunka jakési neduživé a flekaté.
  >>>30. květen - letos si na nedostatek srážek opravdu nemohu stěžovat, po celý květen prší v podstatě každý den a všechny nádrže na vodu jsou plné až po okraj. Rostlinstvu to víceméně vyhovuje, některé výhony už jsem musel zaštípnout, protože začaly opouštět vyhrazený prostor. Snad jen dýně jsou z toho mokra a chladna poněkud rozpačité, od té doby co opustily skleník jen živoří a zažloutlé lístečky neporostly ani o centimetr. Naopak zimolezy, kanadky, muchovníky, maliny, kiwi a mnoho dalších, které byly z předchozích let přivyklé polopouštním podmínkám, se předhání v růstu.
  >>>20. květen - příznivé teploty a především nezvykle časté srážky jsou znát na všech venkovních rostlinách, které v pořádku odkvetly a rostou jako divé. Během mé týdenní návštěvy USA vše neuvěřitelně poskočilo (včetně trávy a plevele), dosavadní snaha o podporu růstu a květu se nyní mění v aktivní boj za zachování plodů před armádami housenek, květopasů, mšic a dalších breberek. Samozřejmostí jsou i instalace sítí proti ptákům, kteří už netrpělivě pozorují dozrávající zimolezy. Vše podstatné shrnuto v květnové galerii .
  >>>3. květen - opět se nashromáždilo několik zajímavých fotek z dubnového dění na zahradě. Dnes po měsíci sucha lehce sprchlo, rostliny mají naštěstí nějaké zásoby vody v těžké jílovité půdě, které tam uložil tající sníh, ale celé léto s tím určitě nevystačí.
  >>>29. duben - od té doby, co začátkem dubna slezl sníh, panuje téměř letní počasí s teplotami kolem 25°C. Vegetace prakticky během tří týdnů dohnala zpoždění způsobené dlouhou zimou, odkvetly už meruňky, v plném květu jsou třešně, švestky a začínají jabloně spolu s muchovníky. Překvapením byl objev květů na vloni vysazených sibiřských rakytnících - ty měly podle předpokladů zaplodit nejdříve za rok. Možná tedy bude pár plodů na ochutnávku již letos.
  >>>22. duben - práskl jsem se přes kapsu a koupil dva dříny - nové polské velkoplodé a sladké odrůdy Szafer a Bolestraszycki. V Limbachu za to chtějí poměrně hodně peněz, ale na druhou stranu přišly 1 - 1,5m vysoké, hezky zabalené rostliny, které navíc momentálně není možné jinde sehnat.
  >>>18. duben - věnoval jsem pár hodin rekultivaci jahodových záhonů se stáleplodícími odrůdami Evie 2 a 3. Minulý rok totiž plodily mizerně a ačkoli podobné zkušenosti hlásili i další pěstitelé, tak jsem se přeci jen rozhodl výsadbu zmladit a taky důkladně zásobit koňským hnojem, kterého mám stále velkou hromadu. Na zimolezech se otevřely první květy, počítám, že do týdne bude kvetení v plném proudu.
  >>>16. duben - při teplotách kolem dvacítky se už konečně dá udělat větší kus práce, vrhnul jsem se tedy na dlouho odkládané roubování kdouloní na hrušňové podnože (o úspěšnosti této nejisté operace budu časem referovat). Kromě toho jsem přesazoval, mulčoval, hnojil a prováděl spoustu dalších drobnějších prací. Jako vždy jsem odcházel ze zahrady s pocitem, že jsem stihnul jen asi desetinu toho, co jsem si na tento den naplánoval.
  >>>9. duben - z USA dorazila zásilka se zakrslými kanadskými višněmi Crimson Passion. Tentokrát přečkaly 15ti denní putování v mnohem lepší kondici než loňská várka, navíc jsou to hezké půlmetrové pruty, které bude možné brzy vysadit do volné půdy. Spolu s višněmi došly sazenice kanadských zimolezů Indigo Gem - spíše sběratelská záležitost než že by šlo o nějakou bombu mezi jedlými zimolezy.
  >>>9. duben - konečně přestalo mrznout a roztála i většina sněhu, který se na severních svazích držel ještě týden po Velikonocích, nyní se postupně otepluje a rostliny začínají ožívat. Zejména je to vidět na zimolezech a rakytnících, zvětšují se i květní pupeny meruněk a muchovníků. Podle příznivých teplotních předpovědí se tempo probouzení bude v dalších dnech ještě zvyšovat.
  >>>27. březen - předpovědi slibující oteplení se nepotvrdily, pokračuje beznadějné lednové počasí s nepříjemným větrem a maximy jen zřídka překračujícími nulu. Na zahradě se nedá dělat téměř nic (hlavně proto, že tam jednoduše člověk dýl jak 20 minut nevydrží). Dorazila mi stometrová role černé netkané textilie (po menších kusech se to nevyplatí kupovat), hodlám ji aplikovat pod všechny nově nasazené keře, protože ty nesouvislé travnaté plochy se už nedají tak jednoduše kosit sekačkou. K zemi ji přichytávám pomocí háčků z oplastovaného napínacího drátu, snad to něco vydrží.
  >>>21. březen - v rámci oslavy prvního jarního dne (venku to teda vypadá na solidní leden) jsem aktualizoval seznam pěstovaných zimolezů , hlavně jsem přidal čerstvé fotky mých nejstarších rostlin. Kamčatky ještě čeká jeden mrazivý víkend (Nor pořád hlásí -10°C a nechce slevit ani stupínek), většina rostlin je už v posledním stádiu napučenosti, nějakému poškození asi opět neuniknou. Zajímavý je Borealis, který není narašený vůbec, tak nevím jestli je mrtvý nebo co...
  >>>18. březen - těch pár jarních dnů na začátku března byl jen planý poplach, poslední týden mi připadá, že je zimovatější zima než byla v zimě. Noční teploty kolem -8°C a denní jen taktak nad nulu, vše podpořeno silným větrem. Aktuálně hustě sněží a ani vyhlídky na příští týden nejsou o nic lepší.
  >>>7. březen - dlouho očekávané slunce a teploty nad 10°C mě vyhnaly ven s nůžkami, prostříhal jsem zbytek malin, ostružin a borůvek. První se jako obvykle probouzejí zimolezy - v pukajících pupenech jsou již patrné květy i špičky listů. Trochu se bojím předpovědi na příští týden, která hlásí prudký pokles teplot až na -15°C - to bude další zatěžkávací zkouška pro mé kamčatky.
  >>>26. únor - byl jsem nucen sundat všechny zimovací plachty z fóliáku a zahájit uvnitř vegetační sezónu - díky přitápění kvůli kaktusům se některé odolnější rostliny (kolomikty, kanadské višně, semenáče zimolezů, apod.) začaly probouzet ze zimního spánku. Na Vitakole jsou pěticentimetrové výhony a květní poupata, delší zatemnění by jim už nedělalo dobře.
  >>>24. únor - za poslední dva až tři dny tu spadlo kolem 20mm vody ve všech možných skupenstvích. Kdybych před očima pořád neměl strašidelný výjev suchého dna naší studny z loňského léta, tak už bych skoro řekl, že to prozatím stačí.
  >>>22. únor - první letošní sada obrázků s trochou té zeleně zatímco venku padá sníh a na nějaké jaro to ještě nevypadá (v noci teplota kolem -7°C).
  >>>20. únor - s blížícím se koncem zimy ubývá prostor pro publikační činnost, takže na poslední chvíli zařazuji mezi své oblíbence novou sekci: Dřín obecný . Je to další výjimečná a přitom v těchto končinách původní ovocná dřevina, která prosperuje i v horších klimatických podmínkách, nemá žádné speciální nároky na pěstování a navíc poskytuje množství chutných plodů s mnohostranným využitím. Zatím jsem sklidil na své zahradě pouze jeden jediný plod, ale mám v plánu toto množství navyšovat geometrickou řadou.
  >>>13. únor - přisněžilo kolem pěti centimetrů, což je při současných teplotách poblíž nuly ideální konec zimy (teda věřím, že do března už nedojde k nějakým výraznějším výkyvům). Do té doby spřádám plány na ultimátní vyřešení problému se zasíťováním ovocných keřů - přenosné konstrukce sice fungovaly, ale dalo to příliš práce a na konci sezóny byly sítě dost potrhané. Letos zkusím kombinaci fixní sítě (vrchní vodorovná část uchycená na čtyřech kůlech v rozích) s obvodovou odnímatelnou částí uchycenou na napínacím drátě. Pak sem hodím fotky.
  >>>11. únor - za to, že mi maliny zachránily minulou sezónu (sklidil jsem jich totiž několikanásobně víc kg než třeba jablek a to už je co říct), dostaly samostatnou sekci . Nejde sice o typické "netradiční ovoce", ale najdou se zde méně běžné odrůdy, které si zaslouží osvětu. A taky je to ideální plodina ke skutečnému "zaplnění zahrady", což byl vždy jeden z mých hlavních cílů.
  >>>9. únor - od spřáteleného sběratele fíkovníků z Francie jsem dostal zásilku řízků několika většinou zcela neznámých odrůd. Sice byl přiložen jejich popis, ovšem ve francoužštině, proto jsem použil automatický překladač Googlu a dozvěděl jsem se, že: "rustikální (studená) chuť proměnná, obzvláště modrošedá zeleň, spodní listů je hebký , hnací tyč možné prudký pokles brevas (fermentované trend na mokré vozovce), ovocnářství a sadařství". Už se mi sbíhají sliny...
  >>>5. únor - už skoro půl roku jsem měl v záloze zajímavý dokument od pěstitelů kanadských borůvek z americké univerzity v Oregonu. Nyní se mi ho konečně podařilo detailně pročíst a přeložit do češtiny ty nejdůležitější části týkající se výživy kanadek, popisů příznaků nedostatku jednotlivých chemických prvků a doporučení pro úspěšné pěstování: Řízení výživy kanadských borůvek
  >>>3. únor - vytáhl jsem z lednice semena asimin stratifikované od 21.9. 2012 - tedy více jak 4 měsíce, což by jim mělo stačit. Nechávám je klíčit na vlhkém ubrousku ve sklenici při pokojové teplotě.
  >>>1. únor - únor začal denním maximem 9°C, podle všeho to ale bude pouze krátkodobá záležitost. Kolem zimolezů mám nahrnutou vrstvu sněhu, tak by se na nich nemělo několikadenní oteplení výrazněji podepsat.
  >>>28. leden - tak druhou mrazivou noc teplota klesla někam k -12°C, což by ani zdaleka nemělo žádnou venku pěstovanou rostlinu ohrozit. Ze včerejška na dnešek navíc připadlo dalších 5cm sněhu - zatím se začátek sezóny vyvíjí docela slibně.
  >>>26. leden - připravil jsem zahradu na ohlašovaný velký mráz - naštěstí tu zůstalo cca 5cm sněhu z přelomu roku, takže jsem jej přihrnul k mladým rostlinám (hlavně k asiminám, kanadkám, ostružinám a kolomiktám). Taky jsem koupil ještě jednu velkou plachtu (8 x 6m) a přidal další vrstvu na vytápěný fóliovník. První noc šla teplota jen k -7°C, protože tu bylo zataženo, druhá snad dopadne podobně a pak už se má výrazně oteplit - snad až na 9°C nad nulou. To by bylo ještě horší než ten mráz, no snad nebude tak zle.
  >>>24. leden - koncem minulého roku kanadští šlechtitelé ze Saskatchewanu oficiálně uveřejnili novou odrůdu jedlého zimolezu. Podrobnosti včetně fotek lze prohlédnout ve článku Nová odrůda haskapu - Aurora
  >>>22. leden - na každý správný web (i kdyby mělo jít o prodejce rakví) patří nějaký ten článek o zdravé výživě a vitamínech, proto jsem dal dohromady souhrnné informace o těch nejdůležitějších chemických látkách potřebných pro správné fungování lidského těla a přiřadil jsem k nim rostliny s co největším obsahem těchto ingrediencí: Nejzdravější druhy ovoce
  >>>14. leden - poslední dvě noci šla teplota k mínus desíti a příští týden má být podle všeho ještě hůř ("Nor" hlásí až -19). Před pár dny jsem byl zkontrolovat fóliák jestli mi tam něco nemrzne a uvítal mě smrad spáleného plastu a teplota 19°C. Termostat nevydržel nápor mého 2000W přímotopu a seškvařil se do malé kouřící hromádky - měl jsem štěstí, že přitom zůstal zapnutý, protože v opačném případě bych nejspíš přišel o většinu kaktusů, které uvnitř letos provizorně zimuji. Vyměnil jsem termostat, zeslabil výkon přímotopu, ale po té předposlední noci to zase nestačilo vytopit nad nulu, takže se na těch předpovídaných -19 vážně moc těším.
  >>>11. leden - po necelých třech týdnech je již poměrně jasné, jak dopadly mé pokusy se zakořeňováním a roubováním dřevitých řízků zimolezu modrého známého též jako "kamčatská borůvka". Konkrétně se jednalo o ruskou odrůdu Silginka z bakčarského šlechtění. Dva řízky jsem se pokoušel zakořenit v perlitu, jeden byl ošetřen práškovým stimulátorem "R AS-1" a druhý gelovým stimulátorem "Stimulax III". Přežil pouze ten druhý a jsou na něm již patrné malé kořínky - šoupnul jsem ho tedy rovnou do hlíny. Z šesti roubů se chytil pouze jeden - má již cca 10cm dlouhý výhon, ostatní nepřežily (ono roubování klasickou kopulací těch 2mm tenkých větviček asi nebude úplně ideální způsob). Jako podnož jsem použil dvouletý řízkovanec silně vzrůstné odrůdy, rostliny jsou zatím pod umělým osvětlením v pokojové teplotě. Množení kamčatek dřevitými řízky kvůli přílišné složitosti moc nedoporučuji, je to spíše krajní varianta pro případ, že nejsou k dispozici zelené řízky, které zakořeňují s téměř stoprocentní úspěšností.
  >>>3. leden - opět po roce si dovolím stručné shrnutí předchozí sezóny: uplynulý rok patřil k těm pěstitelsky méně úspěšným, začalo to vlastně už od podzimu 2011 kdy po dobu asi 5ti měsíců nebyly žádné významější srážky a ani později se to moc nezlepšílo. Celé jaro a léto jsem tedy bojoval s extrémním suchem, což je na zahradě bez napojení na obecní vodovod a vyschlou studnou dost vážný problém. Když k tomu připočítáme prudké výkyvy teplot minulou zimu (příliš teplý prosinec a leden následovaný rekordně mrazivým únorem) v kombinaci s pozdními květnovými mrazíky, dostáváme téměř nulové výnosy. Konec sezóny poněkud zachránily maliny, kterých se díky dlouhému hezkému podzimu urodilo opravdu dostatek. Že šlo o velmi chudý rok potvrdilo i průběžné pozorování okolní krajiny, kde se neurodila jediná mirabelka (jinak jich každoročně střásáme kvanta) a nebyl k nalezení ani jeden šípek nebo trnka. Na základě těchto zkušeností jsem během léta rozšiřoval svou sbírku ovocných plodin o takové, jež jsou na podobné extrémy přizpůsobeny - především rakytník, další odrůdy malin a samozřejmě zimolezy.