Aktuality - archiv

• 2012
  >>>19. prosinec - tak až na nějaké zbytky je sníh zcela fuč, teploty se ale naštěstí drží poblíž nuly, takže nikde nic předčasně nepučí. V mezičase provádím pokusy se zakořeňováním dřevitých řízků zimolezů a taktéž zkouším roubování na jedné rostlině, kterou jsem si přenesl domů do tepla. Zimolezy na prudké oteplení reagují téměř okamžitě - do tří dnů se rozvinuly lístečky.
  >>>12. prosinec - na zahradě leží asi 15cm sněhu, což je v těchto končinách naprostá rarita - soused, který tu žije skoro 50 let tvrdí, že nic takového nepamatuje. Těžko říct, zda to přičítat jeho slábnoucí paměti, každopádně je to velmi uspokojivý pohled na kvalitně zazimované rostliny, které jen chrochtají blahem. Na Vánoce se nejspíš jako obvykle oteplí a všechen sníh sleze, ale ta voda by měla být základem kvalitní jarní závlahy.
  >>>7. prosinec - v 6 ráno hezkých -12°C, tak tak jsem stihnul vypustit vodu ze všech nádrží a barelů. Vše je již zazimováno - co se nevlezlo do skleníku a fóliáku jsem aspoň zahrnul vrstvou pilin. Zbývá už jen něco provést s fíkovníkem Hardy Chicago, ten by mohl mít s teplotami blížícími se -15°C problém.
  >>>29. listopad - od západu už se výrazně ochlazuje, než to sem ale přijde, tak jsem dokončil základní zazimování zahrady. Poschovával jsem zbylé fíkovníky - co se nevlezlo do vytápěného fóliáku jsem zahrabal do studeného skleníku k opunciím, všechny květináče s namnoženými zimolezy, muchovníky apod. jsem naskládal k sobě a zasypal pilinama. Nakonec jsem nahrnul kolem všech keřů a nově zasazených stromků vrstvu koňského hnoje - je to taková hezky sypká izolační hmota.
  >>>19. listopad - v obchodech se už asi 3 týdny dají koupit plody kaki a ještě nějakou dobu budou k sehnání. Jelikož jsem si na toto ovoce vypěstoval celkem slušnou závislost, tak za ně stejně jako v předchozích letech utratím nemalé peníze. Ještě štěstí, že je to sezónní záležitost a za pár týdnů zahájím odvykačku. Na jaře musím aspoň nějaké virginiany vysadit - měl jsem to v plánu už tento rok, ale vše mi přes zimu v kontejnerech pochcípalo.
  >>>5. listopad -  vecpal jsem na zahradu ještě pár stromků, pokud tam ale budu chtít v budoucnu dát ještě nějaký, tak bude muset nejdřív něco jiného chcípnout (což zas nebude v mých podmínkách takový problém). Místa už opravdu hodně ubylo, na keře se však naštěstí ještě nějaké mezerky najdou. O víkendu putovaly do země nově zakoupené: meruňka Goldrich, švestka Bystrická, kdoule Vranja a snad dostatečně odolný pekan Carlson #3 - ten vytvořil od jara takové kořeny, že jsem pro něj musel hloubit malou studnu. Dále jsem šoupnul do země poslední 4 zimolezy, které čekaly od léta v květináčích - tím se ustálil počet kamčatek ve volné půdě na čísle 35.
  >>>2. listopad - dosavadní výsledky amatérského šlechtění zimolezu kamčatského jsem shrnul do samostatného článku, který budu postupně doplňovat o nové informace: Šlechtění zimolezu kamčatského
  >>>29. říjen - včerejší první (pod)zimní sníh ukončil delší relativně teplé období, které se už začínalo projevovat na některých odrůdách zimolezů. Hodně nakvetené jsou koncové výhony Amfory, tradičně Remont a pak sem tam pár kvítků na Altaji a ještě několika dalších, ale tam už se jedná pouze o ojedinělé výskyty. K nějakému masovějšímu pučení zatím nedochází, do jara je však ještě daleko a pokud nastane uprostřed zimy dlouhodobější nárůst teploty někam k 10ti stupňům jako minulý prosinec/leden, tak se zimolezy velmi snadno nechají ošálit.
  >>>25. říjen - cestou do práce jezdím na kole podél několika ranchů kde se válí spousta hezkého koňského hnoje, kterému by se mnohem více líbilo na mojí zahradě. Tento podzim jsem se konečně odhodlal s tím něco udělat a jelikož nejsem troškař, tak jsem zavrhl myšlenku vozit to v pytlích v Oktávce a rovnou jsem objednal náklaďák - a když už tam byl, tak jsem ho nechal otočit nadvakrát, ať to stojí za to. Teprve když jsem uviděl těch cca 7 tun vysypaných před plotem zahrady (dovnitř bohužel vjet nemohl, to bych musel zbourat plot), tak jsem naznal, že jsem to poněkud přehnal. Odvozit to všechno dovnitř mi pár dní potrvá, prvních asi sto koleček udělalo do hromady jen drobný zářez.
  >>>19. říjen -  po delší době jsem získal zase nějaké přírůstky do sbírky: dvojici nadějných ruských zimolezů z bakčarské šlechtitelské stanice Bakčarskij Velikán a Gordosť Bakčara, dále rakytníky Padarok Sadu a Moskovskaja Krasavica a nakonec fíkovník White Marseilles.
  >>>9. říjen - dnes ráno po zhruba čtyřech a půl měsících opět lehce mrzlo, což je jasný signál k zahájení topné sezóny ve fóliáku. Tentokrát nehodlám riskovat a termostat nastavuji hodně nad nulu na nějakých 5°C (mám tam letos i kaktusy, které jsem dřív zimoval ve speciální konstrukci na balkóně). Teoreticky by teda přes zimu neměly promrznout kořeny fíkovníků a dalších kontejnerovaných rostlin jako se tomu stalo minulý rok. Na druhou stranu nízké teploty snad zastaví nechtěné nakvétání zimolezů, které se dalo v posledních týdnech pozorovat na několika odrůdách.
  >>>5. říjen - dokončil jsem výsadbu nového zimolezového záhonu, na který jsem umístil převážně loňské řízkovance: Fialka, Volchova, Wojtek, Leningradský velikán, Karina, Assol, Berel, Borealis, Tundra a Zoluška. Nštěstí se pro zimolezy nemusí kopat příliš hluboké jámy, ale i tak jsem z každé vydoloval krumpáčem kolečko šutrů a štěrku. Při výsadbě jsem si všiml, že některé odrůdy, které mají již shozené letošní listí, nepříznivě reagují na relativně vysoké podzimní teploty a nakvétají. Nejspíš je to částečně způsobeno tím, že byly až dosud v květináčích, které se přeci jen více zahřívají, ale pozoruji to i u některých starších rostlin ve volné půdě. Náchylnost k podzimnímu nakvétání se čím dál více ukazuje jako jedna z klíčových vlastností pro pěstování v našich podmínkách.
  >>>1. říjen - říjnová galerie obrázků připomíná blížící se konec sezóny. Zatím naštěstí nemrzlo, ale dlouho to už trvat nebude.
  >>>24. září - v sobotu jsem poprvé ochutnal plod asiminy, je 50ti-procentní šance, že šlo o odrůdu Sunflower. Dozrál a odpadl 11. září na zahradě u rodičů poblíž Strážnice, pak byl několik dní ponechán v lednici, aby vyzrál. Chuť poněkud překvapila - kombinace skořicového pudinku, banánu a hrušky. Získaných 11 semen jsem hned šoupnul do lednice ke stratifikaci.
  >>>20. září - na různých diskuzních fórech jsem si všiml několika dotazů na téme kdy je nejlepší sklízet plody rakytníku - překvapily mě některé zaručeně nesprávné odpovědi, proto jsem se pokusil formulovat stručný návod podložený objektivním měřením. K tomuto účelu jsem využil jeden report z výzkumu litevských pěstitelů, kteří sledovali změny fyzických a chemických vlastností plodů rakytníku během doby zrání a vše hezky zanesli do grafů a tabulek.
  >>>18. září - včera byl velký den pro kanadské zimolezy Borealis a Tundra, které byly po roce a půl od nákupu vysazeny ven. Společnost jim bude dělat skupinka dalších asi 6ti keřů, z různých šlechtitelských stanic (Sibiř, Moskva, Polsko), snad se něco z toho ukáže jako vhodný opylovač (nějaké tipy už mám z jarních pokusů). Pokouším se doplnit kolekci "kanaďanů" o další ze série - "Indigo Gem", který má být úrodnější s poněkud pevnější konzistencí plodů. Zatím to vypadá na příští jaro - mám předběžně objednány i další sazenice kanadských zakrslých višní (odrůdu "Crimson Passion", jež nepřežila letošní transport).
  >>>12. září - na venkovní stanoviště jsem vysadil jeřáb Titan, který od jara ve fóliáku vytvořil dvoumetrový výhon. Do země šly další 3 sibiřské rakytníky - jedna řada je tedy již kompletní. Z letního výsevu zimolezů mám dvě přepravky semenáčů s výškou od 1 do 5ti cm, celkem může jít zhruba o dvě stovky rostlin. Příští rok je rozesadím do menších květináčů, to ještě bude zvládnutelné, ale pak netuším. Držet je v kontejnerech až do prvních plodů nebude moc možné, navíc by to zkreslilo výsledky křížení, takže je budu muset někam vysadit. Takovou plochu ale momentálně nemám - snad do té doby něco vymyslím. S blížícím se koncem teplého a suchého počasí jsem musel poschovávat všechny kaktusy (mrazuvzdorné opuncie do studeného skleníku, ostatní do vytápěného fóliáku).
  >>>5. září - prvních 5 rakytníků z 16ti, které mám připraveny k vysazení, je v zemi. Kopu jim jámy zhruba 50x50x50cm v nejsušší části zahrady, kde je pod tenkou vrstvou svrchní hlíny tvrdý vysušený jíl - ten musím vykopávat krumpáčem, samotný rýč s tím nic nesvede. Tak uvidíme co je pravdy na tom, že se rakytník využívá ke zušlechťování polopouští - tady má ideální příležitost to dokázat. Sazenice zahrnuji lesní hrabankou, kompost totiž okupují dýně a nehodlají vydat ani špetku (z tohoto důvodu jsem nedávno založil kompost č. 2, kam mají dýně vstup zakázán).
  >>>31. srpen - s koncem největších veder jsem zahájil podzimní výsadbu, během které jde do země vše, co jsem během roku nakřečkoval. Zatím se podařilo vysadit ostružiny Reuben (primocane novinka z Anglie plodící na letošních výhonech), Navaho (vzpřímený vzrůst, beztrnná), remontantní maliny Medea (úrodná odrůda z Bojnic), Himbo-Top (údajně veleúrodná stáleplodící novinka) a jeden keř révy (odolná nenáročná divočina). Následovat budou zimolezy a hlavně sibiřské rakytníky, které přes léto krásně zesílily a některé vypadají, že snad příští rok už pokvetou.
  >>>20. srpen - dnes odpoledne 35°C ve stínu, v Čechách místy dokonce 40, samozřejmě sucho a není čím zalívat (jako celý tento rok). Naštěstí se mnoho mých rostlin naučilo přežívat jen díky noční vysrážené vzdušné vlhkosti. Z řady 7mi asimin vysazených na podzim už zbyly jen 2, ostatním postupně usychají mladé lístky a hynou. Nevím jestli je to suchem (občas je trochu zaliju), slunkem nebo jim špatně přezimovaly kořeny či kombinace všeho dohromady. Pětice "Petersonovek" v kontejnerech ve stinné části zahrady zimovala také venku (květináče zahrabané v zemi), ale rostliny se mají dobře, jsou zelené a přirůstají. Začínají zrát maliny - po všech letošních katastrofách a nezdarech je to takový malý zázrak, navíc na ně z nějakého mně nepochopitelného důvodu nejdou ptáci - přitom do poslední bobulky ožrali i 10x kyselejší rakytník. Do úkolovníku si píšu: rozšířit maliniště
  >>>15. srpen - ve fóliáku dozrává několik plodů na fíkovníku EBT a to bude vše co letos sklidím. Teoreticky ještě stihne dozrát něco na Bornholmu, ale ten nasadil plody až koncem července (antož v květnu omrznul) a musel bych jej tedy udržovat v teple až do října. Rozhodnu se v září podle počtu a velikosti plodů, zda má smysl to vůbec řešit. Pokračuji v pokusech o množení sibiřských rakytníků - řízkování je mnohem složitější než u zimolezů, řízkovance velmi ochotně zahnívají a když už se objeví nějaký ten kořínek, tak se při jakémkoli prudším pohybu ulomí - jsou křehké jak sklo.
  >>>30. červenec - dal jsem do pořádku evidenci mých fíkovníků - u některých totiž až do července nebylo jasné, zda přežily zimu či nikoli. Dlouhé a kruté únorové mrazy mou sbírku značně protřídily, vlivem promrzlých kořenů uschnulo i mnoho rostlin ve vytápěném fóliáku (termostat byl nastaven přibližně na -3°C). Plyne z toho ponaučení, že kontejnerované rostliny je nutno zimovat v nezámrzných prostorách. Pravděpodobně by také pomohlo, kdyby na rostliny s promrzlými kořeny nesvítilo slunce. Následující zimu budu muset vše zimovat společně s kaktusy. Uhynulé fíkovníky jsem doplnil jinými odrůdami, hlavně díky výměně s jedním francouzským pěstitelem, který mi poslal na jaře řízky. Cílem bude teď udržet rostliny při životě do doby než postavím plánovaný Velký Fóliák a pak je tam pěstovat ve volné půdě, či v kontejnerech. Jiná varianta v mých zeměpisných podmínkách není reálná.
  >>>25. červenec - za květen a červen se opět nashromáždilo několik fotek - část z nich dokumentuje spíše pěstitelské neúspěchy, ale na to už jsem si tento rok opravdu zvyknul a jsem rád za každou drobnost.
  >>>11. červenec - zasadil jsem druhou várku semen zimolezů z letošního opylení. Tentokrát převážně kombinace s Tundrou, celkem 12 skupin semen. Z prvního výsevu kříženců Borealisu zatím vyklíčilo zhruba 20 semen. Čekám, že se ještě nějaká přidají, ale i kdyby ne, tak půjde o desítky rostlin, které budu muset někam umístit a několik let je pozorovat. Vzhledem k omezeným prostorovým možnostem budou mít bohužel poněkud nerovné podmínky v různých částech zahrady.
  >>>8. červenec - jedna z mnoha letních bouřek nějakým řízením osudu zabloudila nad naši zahradu a přinesla 38mm vody, ale bohužel také kroupy. Na ovoci neměly co poničit, tak potloukly alespoň dýně, rajčata a další zeleninu - prostě ten ubohý zbytek, co na zahradě po letošních extrémech ještě zbyl. Dozrávají kanadské borůvky, ale ačkoli je jich spousta, tak jsou malé a na těch nejobsypanějších keřích se suchem většina scvrkla a nebude z toho opět nic.
  >>>3. červenec - byl jsem donucen koupit další 3 kubíky vody (2 z toho jsem hned vyzaléval), v noci na neděli sice přešla nějaká bouřka, ale víc jak 5mm z ní nekáplo. Jelikož začaly dozrávat první borůvky, tak jsem přesunul síť z již odplozených zimolezů. Plodů kanadek je sice hodně (některé keře až přeplozují), ale díky tomu jsou o poznání menší - až poloviční než obvykle. Přibližně po 20ti dnech začaly klíčit první semena letošního výsevu zimolezů. Druhou várku zasadím tento týden, snad to do zimy ještě stačí trochu povyrůst.
  >>>26. červen - sebral jsem poslední 4 plody ze zimolezu Tundra, které stejně jako veškerou úrodu z Borealisu hodlám ihned použít k výsevům. Bobule z Tundry splňují avizované parametry - tj. jsou poměrně velké, zaoblené a hlavně mají opravdu pevnou slupku, která je zásadním předpokladem pro dobrou přepravitelnost plodů, případně mechanické sklízení a zpracování. Křížením s ruským Berelem (mám semena "Tundra x Berel" i "Berel x Tundra") by mohlo vzniknout něco zajímavého.
  >>>15. červen - byl jsem nucen zasíťovat muchovníky, protože to pak člověk čeká a čeká až začnou bobule dozrávat a ono pořád nic a nakonec jsou keře prázdné a kosáci velikosti krocana lámou centimetr silné větve, když na ně svou vahou dosednou. Jako první dozrává Prince William, olšolisté odrůdy mají ještě chvíli čas. Těch několik dešťových přeháněk za poslední týden (žádné velké deště jako jinde na Moravě se zde ale nekonaly) přeci jen popohnalo veškerou vegetaci. Hezky je to vidět i na kanadských borůvkách, které se začínají nalévat - tento rok jich bude slušná úroda, taky to bude jediné, co letos nezmrzlo. Teda zapomněl jsem na maliny, ty jsou téměř vždy - akorát škoda, že jich tak 3/4 zničí květopas.
  >>>9. červen - pokračuje deštivé počasí, čas ušetřený namísto zalévání jsem investoval do výsevu zimolezů z letošního křížení. Šlo zatím o první várku různých kombinací s Borealisem, semena z Tundry přijdou na řadu později, protože plody teprve dozrávají. Tvar i velikost bobulí na obou kanadských kultivarech odpovídá deklarovaným hodnotám, uvidíme jak to bude s úrodností a chutí.
  >>>5. červen - na brněnsku po rekordní době napršelo více jak 1cm během jednoho dne. Menší děti nechápaly a divily se cože to je ta mokrá věc padající z nebe. Museli jsme jim vysvětlit, že to je déšť a že to určitě ještě dvakrát-třikrát uvidí než umřou.
  >>>30. květen - zhodnocení úrody zimolezů: jak jsem již psal v některém starším příspěvku, byly letos v únoru předčasně narašené květní pupeny kamčatek značně poškozeny, takže jsem s nízkou úrodou počítal. Na každém keři jsem sklidil asi jen půl litru plodů. Překvapil Modrý triumf, který byl mrazem hodně poškozen, ale přesto zaplodil nejvíce ze všech odrůd. Naopak "Noname" zůstal mrazem netknutý, ale nedošlo u něj k dostatečnému opylení, takže dozrála jen malá část plodů. Všechny sousedící keře měly totiž evidentně poškozené tyčinky - pozoroval jsem to během ručního opylování Borealisu a Tundry. Oba tyto kanadské zimolezy zatím urychluji ve fóliáku, na trvalé stanoviště půjdou na podzim a příští rok snad už něco ochutnám. Všechny letošní plody jsem použil na semena. Pařezy přesazované na podzim ze staré zahrady pana Koly se úspěšně chytly a mají hezké silné nové výhony dlouhé přes půl metru. Tímto byla experimentálně ověřena možnost přesazení i velmi velkých a starých keřů.
  >>>29. květen - čekal jsem s konečným zúčtováním letošní zimy na pozdější dobu, protože jsem doufal, že některé rostliny ještě obrazí, ale teď už jejich šance klesly hodně nízko. Znovu jsem si ověřil, že pěstovat fíkovníky venku nemá v mé lokalitě žádný význam - to co přežilo zimu následně dorazily květnové mrazíky, takže s tímto končím, antož je to zbytečná ztráta času. Fíkovníky ovšem nezatracuji, naopak momentálně mám díky novým řízkům víc odrůd než kdykoli předtím, pouze kompletně přesunu svoje pokusy do skleníku či fóliovníku. A ani tam ještě není vyhráno, kontejnerované rostliny budu nejspíš muset temperovat nad bodem mrazu, pokud jim totiž promrznou kořeny (stačí i pouhé 2-3 stupně pod nulou) a vršek se příliš zahřívá, tak je s nimi ámen (díky tomuto efektu mi uschnulo asi 10 rostlin). To samé bohužel postihlo veškeré tomely, které jsem už na podzim nestihl dát do země. Jeden či dva hybridy nesměle obrážejí z nejspodnější části roubu, ale virginiany nejeví známky života. Pochcípalo i několik nových kanadských borůvek, opět podobný důvod - promrznutí kořenů a následné uschnutí. Tohle všechno by měla vyřešit plánovaná stavba velkého nového fóliáku (aspoň 15x5m), ale to bude ještě několik let trvat.
  >>>23. květen - sklidil jsem první část ručně opylovaných plodů ze zimolezu Borealis. Úspěšnost opylení byla asi 70%, poměrně jasně se ukázalo, které odrůdy budou pro Borealis vhodnými opylovači - je vidět přímá úměrnost mezi počtem semen a velikostí plodu. V tomto vedou Assol, Zoluška, Viola. Naopak některé odrůdy jako Leningradský velikán či Volchova zcela propadly. Na Tundře plody teprve dozrávají, stejně tak na rostlinách, které jsem opylil Borealisem. V tomto teplém počasí to ale nebude trvat dlouho. Pak bude následovat výsev získaných semen a sledování úspěšnosti klíčení.
  >>>21. květen - vrátil jsem se po týdnu z USA a přivítala mě poslední dobou obvyklá podívaná - zmrzlý ořech, kiwi, moruše, meruňky, třešně, tedy skoro všechno. Na zbylých bobulkách zimolezů si pochutnávali kosáci a mlaskání housenek na muchovnících bylo slyšet až k brance. Prostě dokonalé povzbuzení do další práce.
  >>>10. květen - včera jsem si všiml několika modrých bobulek na zimolezu Remont a dnes se přidaly i další odrůdy (to teplo dělá svoje), takže během týdne začnu nejspíš sklízet. Moc toho tento rok nebude, ale na ochutnání se tam něco najde.
  >>>9. květen - v úterý jsem čirou náhodou objevil na jedné mezi přirozené stanoviště třešně křovité (Prunus fruticosa), která byla použita k vyšlechtění kanadských "dwarf sour cherry". Když jsem později odpoledne kontroloval sazenice zakrslých višní, které dosud vypadaly na totální KO, objevil jsem na jedné rostlině Carmine Jewel malý zelený výhonek od kořenů - minimálně jedna prairie cherry tedy nejspíš přežije, což lze považovat za částečný úspěch. Chtělo by to, aby se ještě vzpamatovala alespoň jedna rostlina Crimson Passion, pak bych byl i přes obrovské ztráty relativně spokojený.
  >>>3. květen - opět se nashromáždilo několik zajímavých fotek z přelomu dubna a května . Brzy přibudou další, protože teď se situace bleskově mění ze dne na den. Samostatnou fotosekci bych mohl věnovat i různým housenkám, píďalkám, nosálům a dalším pažravcům, kteří se teď ve velkém vrhnuli na všechno pučící a ze všech sil se mě snaží ochránit před nadměrnými přívaly budoucího ovoce.
  >>>2. květen - na konci dubna udeřila pravá letní vedra s teplotami kolem 30°C, která během několika dní popohnala vegetaci neuvěřitelným způsobem. Muchovníky zcela odkvetly během pouhých 3 dnů, první zelené lístky se objevují na mladých asiminách (zimu přežilo všech 12 odrůd), zimolezy poctivě zahušťují keře, kanadky kvetou jako o život. Překvapila meruňka Bergeron, která ačkoli kvetla v největších mrazech, tak má desítky cca centimetrových plodů. Divné je, že zatím nepučí žádný tomel - zimoval jsem je ve fóliáku, ale zatím vypadají jako by měly stále leden. Sucho již dosáhlo kritické hodnoty (tj. ve studni nic a v barelech taky prázdno), musím proto přistoupit k záložnímu plánu "B" - tedy koupit asi kilometrovou hadici a natáhnout vodu od nejbližšího obytného domu. Tak zlé sucho jako letos tu ještě nebylo :-(
  >>>23. duben - poměrně nečekaně zakvetla letos i mladá rostlina zimolezu Tundra, takže jsem na nic nečekal a sprášil ji vybranými ruskými kultivary - hlavně těmi, které jsou podobně jako Tundra určeny k mechanickému zpracování (tzn. pevná slupka, co nejkulatější tvar apod.). Na Borealisu už se viditelně zvětšují úspěšně opylené plody, semen k výsevům bude tedy určitě dostatek. Na jednom záhonu se stáleplodícími jahodami Evie zkouším letos změnu technologie pěstování - minulý rok zde jahody hodně plesnivěly (záhon je na vlhčím místě více ve stínu). Odstranil jsem proto černou netkanou textilii a chystám se rostliny podsypat borovými pilinami. Pokud ani to nepomůže, tak příští rok přesunu celý záhon na jiné místo - podobné jako na jahodišti č. 2, kde se problémy s plísní téměř nevyskytovaly. Hned poté, co jsem sundal plachty ze zakrytých argut, spadla noční teplota zase lehce pod nulu. Následující dvě noci budou patrně podobné, pak se má výrazně oteplit.
  >>>18. duben - po nekonečných peripetiích dorazila zásilka se zakrslými višněmi ("prairie cherry") z Kanady. Tři týdny ve skladu naší neschopné České pošty zanechaly svoje stopy (všechno plesnivé), ale je zde jistá nepatrná šance, že něco obrazí z kořenů. Sazenice jsem hned promyl hypermanganem a zasadil (byly posílány prostokořenné zabalené pouze ve vlhkém papíře). Teď nezbývá než doufat.
  >>>17. duben - po několika měsících trochu napršelo (asi 10mm, což je dobré tak na ředkvičky, ale prázdnou studnu to nenaplní). Na dnešní noc je hlášen lehký mrazík - arguty mám zakryté ještě z minulého týdne a zatím je tak nechám. O víkendu jsem konečně dokončil dlouho plánované terénní úpravy - potřeboval jsem nějaké místo na množství květináčů a kontejnerů, které jinak ve svahu není kam položit, aby stály rovně, šly dobře zalévat a nepřevracel je vítr. Vykopal jsem tedy jakousi plošinu, na dno položil netkanou textilii a zasypal to vrstvou pilin, které snad trochu zabrání přílišnému vysychání rostlin, jež často pouští kořeny ven ze dna kontejnerů.
  >>>13. duben - je to neuvěřitelné, ale Česká pošta se rozhodla si můj balík s višněmi z USA ponechat další týden. Nepomohly ani opakované urgence, teď se tam prostě budou sazenice sušit už třetí víkend a podle mě nemají šanci přežít. Nejvíc mě dostalo prohlášení jednoho "odborníka" z pošty Praha120, který mi nakonec sdělil, že nejlepší je dojet si pro balík osobně. NA CO K***A TA POŠTA POTOM TEDA JE? Přeji téhle neschopné a zkostnatělé společnosti brzký zánik - rozhodně jí budu při jakékoli příležitosti dělat patřičnou "reklamu".
  >>>10. duben - mrazík v noci na pondělek byl solidní (kolem -5°C), odskákala to částečně rozkvetlá meruňka a nějaké ty arguty (naštěstí nebyly ještě úplně rozvinuté, tak se snad pár oček zachrání). Jinak nemělo co zmrznout, zimolezy, muchovníky, borůvky, maliny, rakytníky - to vše je dostatečně odolné a zbytek (fíkovníky, asiminy, apod.) ještě nepučí. Překvapila mě odolnost hodně narašených výhonů schizandry - schválně jsem nechal jednu větvičku trčet ven zpod plachty, pomocí které jsem rostlinu zakryl, abych pak porovnal poškození. Nic se nestalo ani listům uvnitř, ani těm venku.
  >>>8. duben - předpověď s nočními mrazíky se vyplnila, dnes to kleslo někam k -1°C a v noci na pondělek má být ještě hůř. Nejvíce ohrožené u mě jsou částečně narašené arguty, proto jsem je už včera alespoň omotal plachtami a zakryl fólií. Zázraky od toho nečekám, ale trochu to pomůže. Kdybych to samé provedl minulý rok v květnu, tak jsem si mohl ušetřit nejmíň dvě deci žluči - listy, které byly tenkrát aspoň lehce chráněny (schované za jinými listy, za kmenem apod.), nebyly tolik poškozeny jako ty exponované.
  >>>6. duben - dovoz sazenic zakrslých višní z kanadského šlechtění (odrůdy Crimson Passion a Carmine Jewel) se dostal do poslední, bohužel však nejdramatičtější fáze. Zaplacené rostliny již týden leží v nějakém celním skladu České pošty a ta je nevydá, dokud nebudou vyřízeny všechny formality týkající se cla, fyto certifikátů apod. To bych chápal, ale proč to proboha musí trvat tak dlouho, to je mi záhadou. Teď tam navíc budou hnít další 3 dny kvůli velikonočnímu pondělku, takže jejich šance na přežití stále klesá. Doporučuji všem, kdo se budou pokoušet koupit něco ze zahraničí, aby si předem zjistili, zda spediční firma při dovozu nějak spolupracuje s Českou poštou (např. tahle USPS) a pokud ano, tak ji poslali do háje a našli nějakou jinou. Aby člověk zaplatil "express" službu a pak bezmocně sledoval, jak rostliny někde leží ve skladu v regálu, to musí mít jedině SM sklony.
  >>>4. duben - kanadky na sebe začaly upozorňovat svými nalitými květovými pupeny, tak jsem si na ně udělal trochu času a vyhrabal mladé sazenice v květináčích zpod pilin, kde jsem je měl zazimované a upravil jim stanoviště. Na nějaké sofistikované stavby není čas, takže jsem jen ve svahu pod staršími keři vyhloubil další jámu (borůvková sekce se začíná podobat rýžovým políčkům na svazích čínských kopců), drny použil jako hráz a dovnitř navozil asi 6 koleček borových pilin, lesní hrabanky a rašeliny. Dvě mladé rostliny jsem zasadil přímo do jámy, zbytek v nádobách aspoň zahrabal po okrajích a obsypal pilinami, aby přes léto tolik nevysychaly. Taky jsem doplnil do sekce borůvek stručné popisy mých odrůd a seřadil je podle doby zrání, abych měl trochu představu jakou kanadku ještě dokoupit, kdyby se k tomu naskytla příležitost.
  >>>2. duben - výrazně se ochladilo, denní teploty max do 8°C, noční kolem -1°C + vítr, který hned vysušuje těch pár kapek vody co občas omylem spadne na zem. Naštěstí se teď většinou pohybuju ve fóliáku, kde kvete "haskap" Borealis a já se jej snažím opylit všemožnými ruskými odrůdami. Ještě že nakvétá postupně, takže se zřejmě podaří skřížit s poměrně velkým množstvím jiných kultivarů (vybírám samozřejmě ty nejlepší co jsou k dispozici). Práce je to titěrná až chirurgická - bohužel se mi v té kose nedaří ochočit žádného čmeláka a vysvětlit mu, ze které tyčinky na kterou bliznu má nosit pyl.
  >>>30. březen - první letošní květy na zahradě je vždy potřeba řádně zdokumentovat, zvláště pak v případě, že máme stále ještě březen. Po delší době s příjemnými teplotami kolem dvacítky se dalo čekat větší ochlazení, které začíná nyní a má trvat přibližně týden. Lehké mrazíky se v noci jistě objeví, ale raději teď než zas potom v květnu...
  >>>28. březen -  v úterý jsem se opět po půl roce zajel podívat do Adava ve Velkém Oseku za panem inženýrem Bajerem. Jako vždy se mi dostalo přátelského přijetí, byl jsem seznámen s aktuální situací v oblasti rakytníku (jde to dobře, čeká nás v tomto směru skvělá budoucnost) a také jsem získal pár nových (samozřejmě netradičních) rostlin do své sbírky: Hloh peřenoklaný "Big-Mao-Mao", jeřáb "Titan" (Titanovaja), jedlá kalina "Ošušnica" (nebo tak nějak - musím se znova mrknout na jmenovku, tohle nezní moc chutně) a růže dužnoplodá "Karpatia".
  >>>27. březen - dnes na některých zimolezech rozkvetly první květy. Borealis se chystá zakvést každým dnes (tipuji zítra), zahájím tedy jeho křížení. Nějaký pyl z mladých řízkovanců ve skleníku jsem si už před pár dny schoval do mražáku, snad to bude fungovat.
  >>>26. březen - Posledních více jak 14 dní panuje příjemné jarní počasí s denními teplotami kolem 20°C, ale v noci stále kolem nuly. Začínají "pukat" očka na argutách, což je nebezpečně brzo na to, že je stále ještě březen. Raší taky spousta dalších rostlin - maliny, angrešt, samozřejmě zimolezy a muchovníky. Probouzí se rakytníky - sibiřské odrůdy dovezené z Barnaulu vypadají, že přezimovaly v pořádku. Část jsem jich už vykopal ze země a hodil k urychlení do fóliáku. Odkryl jsem venkovní fíkovníky a spočítal škody po tuhé zimě - Bornholm jako vždy v pohodě, HC taky vypadá dobře, co mě ale nepotěšilo byl totálně zničený venkovní "Mušov" - kompletně ho ožrala Myš. Hned jak bude trocha času, tak jí zase nastrkám do děr pár sirných knotů, aby si sviňa jedna nemyslela...
  >>>20. březen - první jarní den je vhodný termín k uveřejnění dalšího dokumentu ze světa zimolezu kamčatského. Tentokrát na téma: Nejnovější odrůdy kamčatek
  >>>18. březen - na zahradu jsem se dostal až v neděli k večeru, zbývalo tedy udělat jen to nejnutnější - odzimovat čerpadlo (mimochodem letos to opět vypadá na nechutně suchý rok, protože ve studni se na dně třepotá jen pár litrů vody), přesunout některé rostliny do skleníku a další naopak ven a pohnojit kamčatky (těch posledních pár velmi teplých dní je hodně nastartovalo - zdá se, že pokvetou už v průběhu tohoto týdne)
  >>>13. březen - jedlý zimolez (uváděn též pod názvy: "zimolez modrý", "zimolez kamčatský", "kamčatka", "haskap" či "honeysuckle") je u nás stále řazen mezi netradiční ovocné druhy, ačkoli ve světě je znám již mnoho desítek let (až staletí). Zajímavá je historie jeho šlechtění, která má největší tradici v Rusku, kde se mu dodnes věnuje řada věhlasných šlechtitelských stanic. Jedna z nejznámějších je v Bakčaru, kde přišlo na svět mnoho kvalitních odrůd: Historie šlechtění jedlého zimolezu
  >>>10. březen - myslím, že nastal ten správný okamžik nastavit termostat ve fóliáku nad nulu. Teploty uvnitř už přes den dosahují 25°C, což není dobrá kombinace s doznívajícími nočními mrazíky.
  >>>7. březen - koupil jsem si novou konev :-). Někomu to může připadat malicherné, ale když si představím, kolik mám nově vysázených rostlin, tak bych to prostě s jednou už nezvládal. Proto musím mít nutně konve dvě. Teď už jen aby byla nějaká voda...
  >>>6. březen - pozorně sleduji počínání kanadské firmy LaHave Forests, která se pokouší udělat "biznis" s osázením zhruba 32 hektarů Haskapem (konkrétně půjde nejspíš o odrůdy jedlého zimolezu Tundra a Indigo Gem ze šlechtění univerzity v Saskatchewanu). Tím se stanou zřejmě největším komerčním pěstitelem kamčatek na světě (nevím teda o nikom jiném, kdo by měl osázenu tak velkou plochu). Mají to promyšlené a zanalyzované do nejmenších detailů, jen z nějakého neznámého důvodu ve svých výpočtech kalkulují s průměrnou úrodností 3,6 kg plodů z jedné 5tileté rostliny, což je o kilo víc jak nejnovější odrůdy čtvrté generace ruských šlechtitelských stanic ve stáří 10ti let. Navíc odrůdy, které vysazují, byly uvedeny teprve v roce 2007, takže s nimi ještě nemohou být žádné větší zkušenosti - a už vůbec ne z velkých komerčních výsadeb. Tak to jsem vážně zvědav, jak se tento experiment bude nadále vyvíjet.
  >>>2. březen - abych jednou provždy vyřešil otázku řezu zimolezu, proslídil jsem celý ruský internet ve snaze najít nějaký ověřený a respektovaný návod. Existují různé názory na tuto problematiku: někdo tvrdí, že zimolez v podstatě až do nějakých 7-10ti let žádný řez nepotřebuje, druzí naopak doporučují formovat rostlinu vhodným řezem již od vysazení. Osobně se spíše začínám klonit k té druhé variantě a chystám se to experimentálně ověřit. Možnosti a způsoby řezu jsem sepsal do článku: Řez zimolezu kamčatského
  >>>29. únor - rozšířil jsem článek věnovaný nejchutnějším zimolezům o dvě další srovnávací tabulky: jednu s degustačním hodnocením a další se seznamem chuťově nejlepších odrůd podle názorů pěstitelů. Pokud se nějaká odrůda vyskytne zároveň ve všech třech tabulkách, tak by v tom byl čert, aby nebyla přímo delikátní ;-)
  >>>27. únor - o víkendu se už dalo vylézt na zahradu i bez šesti vrstev termoobleků, mohl jsem tedy odstranit chvojí ze sazenic rakytníku, ostříhat polovinu jedné jabloně (ať dělám co dělám, tak staré stromy vyženou každoročně tisíc nových výhonů a vlků) a mrknout na stav poničených zimolezů. Celkem mě překvapilo, jak se za poslední týden zotavily - část keřů, u kterých jsem se již pro letošek loučil s úrodou, vypadá teď mnohem lépe a některé odrůdy, ačkoli hodně narašené, mají pupeny téměř nepoškozené. S finálním verdiktem si ale počkám až začnou kvést.
  Začátkem měsíce jsem zasadil několik semínek rakytníku dovezeného vloni z Ruska - jedná se o odrůdu Avgustina (volné opylení). Ne, že bych od toho čekal nějaký převratný šlechtitelský objev, bylo mi je prostě líto zahodit - znáte to. Fotodokumentace k nahlédnutí v galerii .
  >>>22. únor - jelikož to vypadá, že letos bude u zimolezů více prostoru pro výzkum než sběr, připravil jsem novou stránku věnovanou srovnání obsahu cukrů a kyselin v jednotlivých odrůdách kamčatek. Cílem bude zmapovat nejchutnější a nejsladší sorty a ověřit tabulkové údaje v praxi v našich pěstebních podmínkách: Pátrání po nejsladších a nejchutnějších odrůdách zimolezu
  >>>20. únor - kontroloval jsem předčasně narašené pupeny zimolezů po těch mrazech (minima kolem -18°C) a zdá se, že je s nimi ámen. Některé jsou vyloženě uschlé a spousta je jich jaksi povadlých a nehezky vypadajících. Letošní úroda tím bude dozajista negativně ovlivněna, tipuji, že některé keře takto přišly o polovinu až tři čtvrtiny plodů. Našly se však i odrůdy, které během toho teplého prosinco-lednového období nezačaly vůbec pučet nebo jen minimálně: Viola, Mailon a Průhonický letní. Možná by jich bylo víc, ale část rostlin jsou zatím mladé řízkovance, na kterých to nepoznám. Malou útěchou může být fakt, že podobný zimolezový "pogrom" se v minulosti občas konal i v Rusku (např. kolem roku 2007 v moskevské oblasti). Podle všeho bude náchylnost na rašení v teplejším zimním období pro pěstování zimolezu v zónách 6 a výše dost důležitý faktor při celkovém hodnocení odrůd. Například na Sibiři nemusí pěstitelé tohle kritérium vůbec zohledňovat - alespoň v altajském kraji údajně během zimy nikdy teploty nestoupají nad +5°C.
  >>>14. únor - dneškem snad už definitivně skončilo dvoutýdenní období silných mrazů, během nihž se teplota neustále držela pod bodem mrazu a k ránu klesala až téměř k mínus dvacíti. Přesná čísla budu mít až stáhnu teploty ze zapisovače, co mám na zahradě.
  >>>13. únor - dal jsem si tu práci a vyštrachal z různých zdrojů (převážně ruských) detailnější popisy a charakteristiky vybraných odrůd zimolezů, které mám ve svém "genofondu". Nebylo to vůbec snadné, protože jednotlivé údaje se často dost liší v závislosti na podmínkách pěstovaní, takže informace jako hmotnost plodů a úrodnost je třeba brát s jistou rezervou. Přesto lze získat alespoň hrubou představu o dané odrůdě.
  >>>7. únor -  poštou přišel balíček z Anglie s novinkou ze světa ostružin - odrůda 'Reuben'. Podle dostupných informací je to typ 'primocane' ostružiny, tzn. měla by narozdíl od běžných odrůd plodit na nových (letošních) výhonech. Uvidíme, otestujeme. Stav sazenice po doručení zásilky je dosti mizerný (dolámaný tenký proutek se suchým listím), ale substrát nebyl vyschlý, tak snad z nějakého pupenu obrazí.
  >>>6. únor - podle všeho nás čeká ještě týden krutých mrazů, kdy noční teploty atakují hranici -20°C. V neděli jsem šel zkontrolovat skleníky - ve vytápěném fóliáku se zatím daří udržovat nastavené -3°C, přímotop běží od soumraku do úsvitu téměř nepřetržitě. Přes den je uvnitř celkem teplo a některé květináče vypadají dost suché, tak jsem do nich aspoň nasypal trochu sněhu, co se podařilo seškrabat ve stínu. Voda je samozřejmě všechna zmrzlá. Venkovní zimolezy, které v prosinci a lednu díky vysokým teplotám narašily, dostávají v noci v ledovém větru dobře zabrat. Některé květní pupeny se zdají být suché. Je to paradoxní, ale spíše než mráz nadělá nejvíce škod asi to předchozí teplo.
  >>>3. únor - včera v 17:05:02 zamrzla meteostanice La Crosse WS2-550 umístěná v Brně v Líšni, která ukazuje podobné teploty jako mívám na zahradě. Auto ráno hlásilo -16°C, takže to bude něco kolem této hodnoty - každopádně rekord. Soucítím se všemi, kteří se nacházejí od Brna směrem na sever a na východ. Ikdyž teď koukám Praha Ďáblice: -16,2°C, to je taky moc hezké...
  >>>2. únor - added Google translate tool for visitors who don't speak Czech
  >>>1. únor - před několika dny se mi dostala do rukou zajímavá studie japonských a korejských vědců týkající se podmínek klíčení semen druhu Lonicera caerulea var. emphyllocalyx (tedy "haskapu" jak je v Japonsku označován náš milý chutný zimolez). Tímto děkuji velké fanynce kamčatek Bernis Ingvaldson z www.honeyberryusa.com za její zaslání. Díky tomuto výzkumu se potvrdilo, že semena zimolezu lze opravdu vysévat ještě tentýž rok po sklizni a byly odhaleny některé detailnější informace o teplotách a dalších podmínkách potřebných k ideálnímu klíčení. Stručný výtah z obsáhlého dokumentu jsem umístil do článku: Množení zimolezu semeny
  >>>30. leden - sestříhal jsem maliny a ostružiny - všechny dvouleté, slabé nebo poškozené pruty šly pryč. Většina mých odrůd je remontantní (tzn. plodí také na loňských, ale hlavně na nových výhonech) nemusel jsem se tedy moc trápit s tím jestli zkrátit zbylé pruty na 120cm nebo raději 125cm. Prostě jsem to ořezal tak nějak "od oka". Chtěl bych pořídit ještě několik dalších odrůd, lákají mě např. tyhle nebo támhle ty , ale to bude zas boj sem něco z toho dostat.
  >>>28. leden - končí nadprůměrně teplé období, kdy u nás mrzlo jen zcela ojediněle a začíná opravdová zima. Samozřejmě bez sněhu jako ostatně každý rok. Nor předpovídá na příští víkend v Brně až -17°C, snad to do té doby trochu sníží. Ale i kdyby to náhodou udeřilo, tak choulostivější druhy jsou dobře zazimované a zbytek je v temperovaném fóliáku.
  >>>26. leden - přihodil jsem na kartu rakytníku podrobnější popisy mých sibiřských odrůd plus několik obrázků, mezi kterými je i kultivar s jednou z největších hmotností plodů: Avgustina - až 1,4g (pro srovnání hmotnost plodů u divoce rostoucích rostlin se pohybuje mezi 0,15 - 0,5g). Sazenici Avgustiny bohužel nemám, ale z Ruska jsem si dovezl hrstku jejích semen, takže zkusím vytvořit alespoň kopie.
  >>>23. leden - využil jsem toho, že připadla trocha sněhu a honem než roztaje jsem ho nahrnul okolo zimolezů. Snad to trochu rozptýlí jejich falešné iluze o začátku jara v lednu. Za posledních 14 dní se květní pupeny výrazně nezměnily, třeba to teda nakonec v tomto stavu doklepeme až do března.
  >>>18. leden - minulý týden mi poštou přišel nový katalog Rostlinky.cz, který mi pravidelně zasílají od té doby, co jsem díky své tehdejší mladické nerozvážnosti poprvé a naposledy koupil tímto způsobem nějaké rostliny. Konkrétně se jednalo o 4 odrůdy zimolezů (Atus, Duet, Siniglaska, Czelabinka), z nihž dvě jsem již vykopal a spálil a zbývající dvě to mají velmi nahnuté. Takže jsem jen tak ze zvědavosti nalistoval příslušnou sekci a co nevidím: opět prodávají Czelabinku a Siniglasku a ještě mají tu drzost uvést v popisu, že se jedná o "kultivar se značně velkými a chutnými plody"! To je vrchol drzosti, prolhanosti a diletantství - ve skutečnosti jsou plody snad nejmenší co jsem kdy viděl (kolem 0,5g) a nechutně hořké. Je zde jistá možnost, že ty moje sazenice nebyly skutečnou Siniglaskou a Czelabinkou (pokud šlo např. o semenáče), ale každopádně mi byly jako pravé prodány, tak mám právo na notnou dávku kritiky.
  A nezůstanu jen u zimolezů - je neuvěřitelné, že Rostlinky.cz a další, jim podobní prodejci (alespoň namátkou Sieberz) neustále cpou do svých katalogů digitálně upravované fotky - pokud si je pozorný člověk prohlédne zblízka, tak vidí jeden a ten samý květ či plod nakopírovaný v nějakém grafickém editoru po celém keři, takže to vypadá opravdu krásně a člověk si říká: "No, nekup to!". Moje rada zní stejně, pouze s jinou intonací - "NEKUP TO!!!". Další zhovadilost v sekci fíkovníky: z odrůdy Dotato údajně očešete na Vaší zahradě 20 - 30kg plodů. To bych chtěl opravdu vidět na vlastní voči. I ve skleníku má Dottato (Kadota) co dělat, aby na něm koncem září dozrál jeden mrňavý plod. Tahle odrůda se u nás dá využít snad jen jako palivo. Takže hážu milý katalog do koše a ještě jednou varuji před nákupem u podobných "odborníků".
  A tady nějaké sousto pro internetové vyhledávače: Rostlinky.cz, Sieberz - špatná zkušenost, nekupovat, podvod, velké zklamání, nevěřit ničemu, hanba, nikdy více.
  >>>17. leden - lehce jsem poupravil strukturu stránky se seznamem mnou pěstovaných rostlin . Původní statická tabulka byla již moc dlouhá a nepřehledná - předělal jsem ji proto tak, aby bylo možné zobrazit vždy jen kolekci odrůd zvoleného druhu. V iniciálním (nerozbaleném) stavu lze dobře srovnat přibližné doby zrání jednotlivých druhů, což před touto úpravou nebylo tak názorné. Konkrétní termíny sběru plodů v rozbalených kategoriích postupně doplním v průběhu roku - letos by jich mělo být opět o něco více než minulý rok. Velká část seznamu bude i přesto prázdná, protože spousta rostlin jsou zatím jen mladé sazenice.
  >>>12. leden - dokopal jsem se k dlouho odkládané činnosti a to SEO optimalizaci svého webu. Překopal jsem spoustu věcí, které jsou důležité pro internetové vyhledávače (Google atd.), navenek se to jinak příliš neprojevilo - snad až na vylepšený způsob zobrazování fotek.
  >>>8. leden - do galerie jsem šoupnul prvních pár lednových fotek. Mimo jiného je tam ke spatření nechutně narašený pupen zimolezu - takto bohužel vypadá většina mých keřů. Způsobeno to je samozřejmě nezvykle teplým počasím, kdy prosincové a lednové teploty jen málo kdy klesají pod nulu. Pokud se už konečně neochladí, tak bude letošní úroda věru mizerná (pochybuju totiž, že by se chtělo čmelákům lítat v únoru).
  >>>5. leden - poslední minimálně dva roky počasí příliš pěstitelům fíkovníků u nás nepřeje (důkazem je i úpadek jednoho ze slibně se rozvíjejících portálů www.fikovniky.com), přesto se podle mě vždy najde spousta nadšenců, kteří budou tuto subtropickou rostlinu pěstovat (třeba i jen pro dekorativní účely). Není to v našich podmínkách snadné a nikdy nebude - chce to neustále zkoušet nové odrůdy a zdokonalovat metody pěstování a zimování, je s tím spousta práce a výsledky jsou značně nejisté. Na druhou stranu nelze přehlížet úspěchy pěstitelů např. v Kanadě, Anglii a další lokacích kde je velmi oblíbený způsob pěstování v kontejnerech. Protože mám většinu svých fíkovníků také v nádobách, strávil jsem nějaký čas prolézáním zahraničních serverů a snažil se vycucnout co nejvíce informací právě o této metodě, která může na mnoha místech v ČR přinášet lepší výsledky než pěstování rostlin ve volné půdě. Vše podstatné lze najít v doplněné sekci věnované fíkovníkům .
  >>>3. leden - našel jsem trochu času na celkové stručné zhodnocení uplynulého roku. Pěstitelské úspěchy nebyly nikterak výrazné - přičítám to hlavně květnovým mrazům, které komplet zničily venkovní úrodu ořechů, kiwi, fíkovníků a nejsem si jist, zda se nepodepsaly i pod směšnou sklizní jablek (na "panence" nebylo ani jedno jabko, což jsem ještě nikdy neviděl). A to co nezmrzlo v květnu dostalo další lekci v průběhu léta, které nepatřilo k těm nejteplejším. No a na závěr mrazík v polovině října zapříčinil nedostatečné vyzrání některých venkovních dřevin, které tak budou hůře snášet zimní mrazy (ikdyž zatím je prosinec a leden téměř neustále nad nulou).
     Naopak se podařilo výrazným způsobem rozšířit mou sbírku rostlin: z Kanady zimolezy z univerzity v Saskatchewanu plus nějaké nové muchovníky. Dále množství kvalitních (převážně ruských) odrůd zimolezů z různých zdrojů: jednak ve formě řízků, potom dvouletých sazenic a taky starých přesazených keřů. Shromáždil jsem stádečko asimin, které se chystám otestovat v mých podmínkách. Podnikl jsem zajímavou expedici do sibiřského Barnaulu, odkud jsem dovezl 8 perspektivních odrůd rakytníku. Doplnil jsem několik novinek do kolekcí kanadských borůvek a aktinidií. Závěrem roku jsem ještě koupil pár odrůd tomelů a několik klasických ovocných stromků (jabloň, meruňka, apod.).
     Kromě nákupů a shánění nových rostlin se jich spousta také podařila vysadit na trvalé stanoviště. Vykopal jsem přitom přes 40 děr a přesunul tuny hlíny, kamení a kompostu. V roce 2012 bych rád doplnil sbírku o zakrslou višeň ze Saskatchewanu, pokusím se získat něco zajímavého z ruského Barnaulu a možná ještě pár rakytníků. Jinak se budu snažit hlavně udržet nově získané odrůdy při životě a namnožit co jen půjde. Víc cílů si nedávám, ale určitě dojde k nějakému překvapení stejně jako v roce minulém.
  >>>2. leden - abych měl přesnější představu o teplotách na zahradě v průběhu roku, pořídil jsem si jednoduchý datalogger (T113), který uchovává teplotu a vlhkost v nastavitelných intervalech (dal jsem to po 15ti minutách) a je možné jej připojit přes USB k PC a zobrazit data v grafu či exportovat k dalšímu zpracování. Zvláště si od toho slibuji stanovení teplotní vegetační sumy, jejíž znalost je důležitá při pěstování asimin, tomelů a dalších druhů, pro které je naše poloha hraniční a každý stupeň může rozhodovat o jejich zdárném prosperování. Přístroj jsem umístil cca metr nad zem do stínu, naměřené hodnoty by tedy měly být relevantní - v závěru roku výsledky samozřejmě zveřejním.
  >>>1. leden - novou sezónu jsem na zahradě zahájil tak, abych vypotil co nejvíce vánočního tuku. Během podzimního intenzivního osazování jsem spotřeboval takřka celou hromadu kompostu, proto jsem dnes navršil nový základ. Jiný rok by už touto dobou byla zem promrzlá, ale letos se zatím nic takového nekoná, takže lze v pohodě vrtat v hlíně.